Za informací o budoucím trestním stíhání Andreje Babiše se na české politické scéně pomalu zavřela voda. Zaznělo vše, co zaznít mělo: kritika ze strany ostatních stran a politiků i Babišův nářek nad tím, že je pronásledován jako v 50. letech. Fakticky se nezměnilo nic, nezbývá než čekat na další kroky na krajně problematické cestě. Je to i příležitost se zamyslet, co vlastně celé stíhání může znamenat a jaké bude mít důsledky.
Pro pořádek je třeba hned na úvod říci, že formálně je Andrej Babiš stále nevinen, dokonce ani nebyl Sněmovnou k trestnímu řízení vydán. U politika je ale důležitější posoudit celou kauzu do hloubky a nezavírat před ní preventivně oči. Dotace na Čapí hnízdo je veřejně známá víc než málokterý jiný politický skandál. Andrej Babiš složitými operacemi zajistil, aby inkasoval dotaci, na kterou neměl nárok. Politickou odpovědnost za onen podvod nese stoprocentně, nyní se řeší i jeho odpovědnost trestní.
Co bude dál?
Kauza na chvíli usnula, je léto a média nemají nové události, aby jimi příběh krmila. Od září bude ale Sněmovna Babiše vydávat a jistě se tak nestane potichu. PR mašinerie hnutí ANO se bezesporu pokusí proměnit trestní stíhání na příběh hodného Babiše, jehož chtějí staré struktury „tradičních stran“ zničit. Například ODS se k věci staví sympaticky a tvrdí, že volby mají být o programu, ne o Čapím hnízdě. Už teď je jasné, že to je přání zcela marné.
Lze předpokládat, že se téma (jako již tradičně) zredukuje na souboj důvěryhodnosti: věří voliči více Babišovi a jeho „dobrým úmyslům“, nebo „matrixu“ starých struktur? Čím ostřeji budou obecně nedůvěryhodní politici Babiše tepat, tím pevnější podporu u svých potenciálních příznivců získá. Tento střet navíc zakryje mnoho problémů, které by podzimní volby měly řešit a o kterých je na rozdíl od Čapího hnízda doopravdy potřeba diskutovat. A lze rovněž předpokládat, že hnutí ANO volby drtivě vyhraje.
Stále zde existuje skupina lidí, kteří Babišovi přese všechny skandály a podezření i nadále věří. Rozhodně to není většina národa, fakticky jde maximálně o 20 % voličů. Těm ostatním Babiš z různých důvodů vadí – buď volit vůbec nejdou, nebo nedají svůj hlas jemu. Pod drobnohledem tak nebude jen samotný Babiš, ale všichni politici ostatních stran. Zvládnou odolat svodům, které by společná vláda s ANO přinesla?
Po volbách bude Babiš totiž mocný jen tehdy, najde-li dost poslanců, se kterými svou vládu skutečně zrealizuje. A proto je potřebné napnout pozornost nejen na samotné ANO, ale především na ostatní parlamentní strany. Dokáží už nyní slíbit, že Babiše jako premiéra odmítnou? A jaké mají alternativní řešení? Je reálné, aby Babiš řídil stát z pozadí (asi přímo z Čapího hnízda) a do čela vlády neusedl? Každý odpovědný volič by měl u své strany hledat odpověď i na tyto otázky.
Zátěžový test české demokracie
V celém příběhu nejde jen o mocensko-politické spory a jejich řešení. Trestní řízení a případný soud s Babišem a jeho lidmi bude zároveň tím nejsilnějším testem nezávislosti české justice. Lze předpokládat, že Babiš nasadí veškeré své existující zdroje a kapacity, aby zabránil možnému odsouzení a uvěznění. U miliardáře a předpokládaného vítěze voleb to rozhodně není málo. Dokáží naše policie a soudy postupovat skutečně nestranně?
Nezávislost justice před politickými tlaky je jedním z pilířů demokracie. Ne že by v minulosti každý policista, prokurátor nebo soudce postupovali bezchybně, ale systém jako celek fungoval. Doposud se ale nestalo, že by justice měla dokázat svou nezávislost před někým s tak silnou koncentrací politické, mediální a ekonomické moci. Navíc před někým, kdo bojuje doslova o všechno: sazba 5 – 10 let vězení je pro každého (a tím více pro Babiše a jeho blízké) fatální krizí.
Mnozí lidé s kritickým pohledem sledují dění v Polsku a Maďarsku. I když v obou zemích nejsou principy liberální demokracie vždy důsledně dodržovány, těžko by pánové Orbán či Kaczyński přežili trestní stíhání z dotačního podvodu. Může se tak snadno stát, že se s potenciálním premiérem-podvodníkem, který si mocenským tlakem na justici zachránil kůži, zařadíme až daleko za ně. Nebylo by to poprvé, kdy by nás vlastní apatie a nezájem o veřejné dění přišly tak draho.
