Želé mezi Skyllou a Charybdou

23. 10. 2016 - 17:36

sobotka3Událostí v české kotlině je až příliš. Bouře po volbách, hádky okolo setkání s Dalajlámou a servilní poklonou Gangu čtyř završené upíráním slíbeného vyznamenání, to vše plní média i sociální sítě. V epicentru událostí stojí předseda vlády Sobotka a se vší vehemencí se snaží vše, co nelze vyřešit, alespoň přečkat.

Připomeňme si jeho situaci ihned po volbách. Porážka v krajích a debakl v Senátu nevyvolaly v ČSSD revoluci. Naopak, sám předseda ohlásil reformy a útok na městské voliče. Ty mu zkonzumovalo jak hnutí ANO, tak i menší uskupení včetně KDU-ČSL. Aby této hrozbě připomínající starověkou Skyllu unikl, rozhodl se nakročit vstříc liberálnějším hlasům.

Příjezd Dalajlámy však oživil ztělesnění druhé antické hrozby, Charybdy. Ta v minulosti proslula hlavně svou žízní a není třeba jmenovat, kdo ze současníků její roli hraje. Premiérova snaha nenechat se Charybdou z Hradčan spolknout způsobila, že podepsal osudné prohlášení loajality vůči Pekingu. Tím ovšem své potenciální voliče rozlítil a vehnal je zpět do náruče Skylly, tedy Agrofertu. Jak známo, Skylla a Charybda se neohrožují a čas od času spolupracují. Úder byl zasazen.

Když se pak Charybda rozhodla dát průchod mstivosti nad zdravým rozumem a odepřela státní vyznamenání J. Bradymu, musel Sobotka zahájit další manévr. Opět stál mezi oběma příšerami a musel volit. Rozhodl se tentokrát vypustit oblaka mlhy: Prohlásil, že nechce spor řešit, ale zároveň vyzval prezidenta (tedy Charybdu), aby metál udělil. Po všech otočkách tím ale nepotěší nikoho; pro oba tábory je jeho reakce slabá. I na kauze „medaile“ se nepřátelská Skylla vydatně krmí a žíznící Charybda neodpouští.

Premiéra jsme na stránkách ČS opakovaně oceňovali za talent kličkovat a manévrovat, čímž dokázal rozhádanou koalici udržet. I toto umění má své meze. Fyzika nás učí, že tlak má vliv na skupenství látky. A politický tlak, kterému premiér čelí a snaží se mu vyhnout, jej viditelně mění. Nabývá nyní podobu, kterou jsme naposledy znali u prezidentského kandidáta Jana Fischera.

Existují chvíle, kdy si politik musí umět udržet integritu navzdory škodám, které mu to způsobí. Chce-li uhnout všemu a pokaždé, zohýbá se natolik, že začne připomínat želé. Ano, statečnost se v politice občas nevyplácí a nese svou daň. Současná ČSSD, jakkoliv nemá věrohodnou náhradu, však vinou nového premiérova skupenství může začít hledat někoho jiného. Přičemž Sobotkovi stačilo udělat málo: neuhnout.


FacebookTwitterGoogle+LinkedInPrintFriendlyShare