Z mlhy mediálního zapomnění se opět vynořil problém rodinného sídla Andreje Babiše – farmy Čapí hnízdo. Na základě nových důkazů a veřejných prohlášení ministra financí bylo tento týden podáno trestní oznámení, které přesně shrnuje podstatu celého skandálu.
Stručně řečeno, nárok na podporu turistických zařízení mají jen malé a střední firmy. Ze skupiny Agrofertu se proto oddělila jedna firma, skryla svou vlastnickou strukturu a dotaci 50 milionů získala. Za několik let se pak opět vrátila do Babišovy náruče.
Navíc Čapí hnízdo není obyčejnou ekofarmou, od počátku je to „pouze“ rozsáhlé sídlo pro Babiše a jeho rodinu. Ještě v době, kdy byla farma anonymně vlastněná neznámou osobou, dle dotace údajně „malou firmou“, v ní Babiš s rodinou prokazatelně bydlel. Je do očí bijící, že dotace se zcela minula účinkem – dávají se sice na různé nesmyslné projekty, ale nejsou určeny na stavby luxusních sídel. Podané trestní oznámení navíc přesně mapuje, jak celou operaci Babiš a jeho manažeři provedli.
Pokušení je příliš veliké
Jde tady o ukázku toho, co je na Babišově politickém působení nejproblematičtější. A to je fakt, že díky enormní politické síle, kterou má, získal schopnost posílit čerpání nejrůznějších podpor, příspěvků, dotací a pobídek.
Nejde jen o staré evergreeny, jako například biopaliva nebo skandální odpuštění daňového penále pro skupinu Agrofert. Posledním vládním hitem je zavedení „zelené nafty“ i pro živočišnou výrobu, což v praxi znamená vrácení části spotřební daně na paliva ve výši 400 milionů korun. Babiš v roli „největšího českého zemědělce“ si z tohoto opatření část jistě vezme – bez ohledu na to, že jeho firmám zisky stále rostou.
Vedle uvedených kauz je obelhání dotačního úřadu a přidělení 50 milionů na stavbu vlastního sídla vlastně maličkost, náklady na stavbu byly údajně desetkrát vyšší. Přesto se Babišův tým složitého manévru na ukrývání vlastnické struktury celé farmy dopustil.
Co se stát může – a co ne
Nelze bohužel čekat, že by ministr spravedlnosti pomocí vzkazu na Twitteru povzbuzoval Lenku Bradáčovou, aby konala energičtěji. A už vůbec nelze čekat, že by auditní orgány na ministerstvech místního rozvoje a financích podezřelou dotaci důkladně prověřily. Ovšem chtějí-li ministři Pelikán a Šlechtová opustit vládu, toto by byla velmi elegantní cesta.
Naopak by bylo vhodné čekat, že policie a státní zastupitelství nezametou trestní oznámení pod koberec. Pokud Andrej Babiš a jeho auditní orgány chrlí podání na funkcionáře ČSSD na krajích (což je správně), neměl by ministr Chovanec tuto příležitost nechat ležet.
A zcela na místě je nutné, aby se problému chopila opozice. Podezření, že nejvyšší autorita zodpovídající za správné čerpání evropských dotací velmi pravděpodobně sama dotace zneužila, je příliš vážné.
Vzpomeňme skandálu Stanislava Grosse, jehož politická kariéra se zhroutila kvůli obyčejnému bytu na kraji Prahy. Nelze podceňovat právníky Agrofertu a doufat, že se podaří skutečného autora celé operace usvědčit a potrestat. Pokud se ovšem vyšetřování celé kauzy zahájí a dokonce dospěje do dalších stádií, bude se o problému více mluvit; to pak dokáží Babišem vlastněná média zakrýt jen stěží. Možná to potom některým lidem otevře oči.
