Za dva dny máme volby. Průzkumů je málo a vlastně se už ani nesmí zveřejňovat. Mnohé kandidující strany mají obavu, že se do Sněmovny ani nedostanou. Nastal čas zoufalých kroků, posledních gest, nesmyslných slibů – a hlavně, řečeno spolu s Mao Ce-tungem – čas palby na nepřátelské štáby.
Zdá se (bohužel), že posiluje zejména japonsko-moravský vlastenec Okamura. Jeho nepřátelům se podařilo kdesi vyhrabat, že byl údajně „ambasadorem multikulturního dialogu“ a že se fotil s tehdejší přítelkyní u mešity v hidžábu. Efekt kazí jen to, že na fotografii měla hidžáb pouze ona nešťastnice, nikoliv Okamura sám. Jasně, u vrchního velitele antiislámské fronty je úsměvné, co dělal předtím. A ukazuje to ještě víc, že jde o populistu říkajícího cokoliv, co táhne. Možná by to ale jeho nepřátelé neměli prodávat jako smrtelný hřích. U těch, kdo mají zdravý rozum, jim to moc nepřidá.
Asi nejoblíbenějším cílem útoků jsou v těchto dnech Piráti. Ze všech stran se vůči nim valí obvinění, které je vykreslují jako vrcholně nebezpečnou anarchisticko-pacifistickou diverzní skupinu. Pravda je taková, že se mezi jejich členy najdou podivní lidé s ještě podivnějšími názory. Čím se to ale liší od „tradičních“ stran? Stačí si poslechnout pány Foldynu, Čunka i „mladého“ Klause a Stropnického. A co se děje u těchto stran v podpalubí, to raději nikdo ani neřeší. Piráti dokázali ty nejbizarnější postavy své strany uklidit či dokonce odvolat, což je víc, než lze čekat u výše zmíněných hvězd.
Perly padají i z jiných stran: KDU-ČSL nabízí lidem obrázek „české lednice“ plné dobrého jídla, jinak zcizený na internetu. Velmi pirátské. Lidovecká lednice je plná čerstvých lahůdek, zatímco alternativní lednice ANO, ČSSD a ODS nabízejí na tomtéž obrázku lidem údajně jen konzervy. To myslí lidovci vážně? To ve stínu Babišovy PR mašinerie nepochopili, že na marketingu se šetřit nemá?
Některé hvězdy ODS se vrátily k tradičnímu nálepkování nepřítele, strana jako celek se však negativních útoků na poslední chvíli vyvarovala. Oproti tomu TOP 09 přitvrdila ještě víc, vyvěsila jako inzerát fiktivní stránku novin, kde dehonestuje, koho kde může. Vůči Pirátům, kteří jim zjevně loupí hlasy, vypouštějí manipulativní videa. A pro mladé uveřejnil Dominik Feri pěknou písničku, v níž srovnává volební a sexuální akt. Proč ne, chce se říct. Jen je otázkou, nakolik je ještě tato hra na mladou rebelii pro někoho uvěřitelná. Vedle toho je pochod „za konec levné práce“, na který černé limuzíny přivezly i 4 ministry ČSSD s platem okolo 150.000,- korun bez náhrad, jen očekávatelný doplněk.
Jediné poučení z krizového vývoje, které lze formulovat, je apel na rozum voličů. Je třeba pečlivě vybrat nejenom stranu podle programu, ale i podle jejího koaličního apetitu. A stejně tak důležité je znát kandidáty a kroužkovat. Lepší repelent vůči hlouposti a banalitě než rozum zatím nikdo nevymyslel.
