O elektronické evidenci tržeb už toho bylo napsáno hodně. Přesto se až donedávna dařilo Andreji Babišovi tajit obsah expertní studie, kterou si jeho vlastní úřad loni objednal. Když se díky úsilí aktivisty Škopa podařilo vynést pozoruhodný dokument na veřejnost, vrhlo to na celý proces přípravy EET nové a hodně nelichotivé světlo. Obsah studie podrobili nezávislí experti drtivé kritice, kterou asi nejlépe shrnuje komentář HN. A co z tolik tajeného dokumentu vlastně vyplývá?
Především to, že Babišův úřad nemá a nemůže mít reálnou představu o tom, kolik peněz bude celý systém stát. Důvod ministrova mlžení a neustále jiná a jiná čísla, která na různých místech uváděl, mají zřejmě zde svůj původ.
Varovné je to, že studie naprosto neumí posoudit míru rizika stability a kapacitu systému, aby nedocházelo ke kolapsům. Pokud EET budou fungovat jako např. registr vozidel, promění se každá rostoucí fronta v supermarketu na politický happening, který ministra financí rozhodně nepotěší.
Velkým rizikem je bezpečnost systému, která ho má chránit před zneužitím. Ze studie plyne, že nabídky tří firem v tendru nemají pro zabezpečení žádnou konkrétní představu. Bezpečnost dat je přitom jedním z hlavních argumentů opozice, která projekt nechce Sněmovnou propustit.
Třešničkou na dortu jsou banální chyby v součtech a gramatická úroveň textu. Opozice se tomu po právu usmívá, ale pravda je, že to na celém textu vadí paradoxně nejméně.
Billboard nelže
Andrej Babiš bývá často obviňován, že chce pomocí EET šlápnout na krk drobným živnostníkům a malým podnikatelům. Úmysl mu prokázat samozřejmě nelze, i když projekt bude v tomto ohledu škodit zcela jednoznačně.
Jednu věc se ale v těchto dnech prokázat dá. Šéf ANO a jeho tým se prezentují jako profesionálové, kteří chtějí bojovat proti daňovým únikům. Zveřejněný dokument je ale jednoznačně usvědčuje z toho, na jak vratkých nohou celý projekt stojí.
Během posledních parlamentních voleb mělo ANO působivý billboard. U státnicky zamyšleného Babiše je na něm napsáno: „Jsme schopný národ. Jen nás řídí nemehla.“ I když se doba i poměry notně posunuly, obsah sdělení pro dnešek platí. Je škoda, že to tehdy jeho voliči nepochopili – jak ovšem mohli tušit, že jde o volební slib?
