Ve stínu domácích i zahraničních událostí se odehrály dva zajímavé momenty týkající se obranné politiky. Ministr financí Andrej Babiš jednal se zástupci generálního štábu a ministerstva obrany, aby se osobně přesvědčil, že obrana má jasnou koncepci, jak rostoucí rozpočet účelově využít. Babiš poté neváhal označit obranný rozpočet za prioritu.
Postoje Babiše, potažmo celé vlády, je ale potřeba sledovat v čase. Původně ministr financí peníze pro tento rezort škrtil a hrozil tak pokles armádních výdajů pod 1 % HDP. S ohledem na rostoucí bezpečnostní hrozby se vláda nakonec shodla, že do roku 2020 zvýší výdaje na obranu na 1,4 % HDP, což je zhruba 70 miliard korun. Na rok 2016 však Babiš v rozpočtu přidělil obraně 47,78 mld., na roky 2017-18 pak pouze 49,6, resp. 52,9. Tímto tempem bychom se ovšem k hranici 1,4 % HDP nepřiblížili nikdy.
I tak dosáhne vojenský rozpočet v příštím roce úrovně pouze 1,03 % HDP, tedy 47,7 mld. Kč, a v letech následujících 1,03 % a 1,06 % HDP. Podíl výdajů na obranu k HDP bude i díky nebývalému ekonomickému růstu fakticky stagnovat. Je zřejmé, že armáda slouží jako priorita jen tehdy, jsou-li poblíž kamery.
Co na to výbor pro obranu?
Sněmovní branný výbor sice vydal k rozpočtu na rok 2016 kladné stanovisko, navíc ale schválil ještě další doporučující usnesení. Navrhuje, aby se přidaly do obranného rozpočtu další 2,28 mld. Kč na investice s odkazem na vývoj bezpečnostní situace.
Ministr financí zareagoval hned vzápětí s vyjádřením, že se mu toto další zvýšení nezamlouvá, protože rozpočet na rok 2016 je prý adekvátní. Jeho názor sdílí i ministr obrany, který se hrozí blamáže v případě, že by znovu nevyčerpal přidělené rozpočtové prostředky, jako se stalo v roce 2014. Obrana nakonec vloni vracela 4 miliardy zpět do rozpočtu.
Jak ale ukazuje problém s podhodnocenými finančními nároky na pořízení nového víceúčelového vrtulníku, napnutý vojenský rozpočet nalinkovaný do poslední koruny se může vymstít, neboť finanční prostředky určené na jednotlivé armádní rozvojové projekty nemusí přežít „první kontakt s nepřítelem“. Potenciálně může jeden zdražený projekt ohrozit plnění těch ostatních.
Armáda více peněz potřebuje
Výborem navrhované strmější zvýšení rozpočtu k 50 miliardám již v příštím roce by přineslo Česku hned několik pozitiv. Mezinárodně by to byl silný signál pro naše spojence, který by potvrdil naše odhodlání plnit alianční závazky. Zvýšil by i váhu ČR na varšavském summitu NATO v polovině roku 2016. Připomeňme, že ve Varšavě se pravděpodobně bude rozhodovat o největší reformě struktury základen Aliance v historii.
Na národní úrovni by tento krok mohl uspíšit realizaci rozvojových projektů rozpracovaných v zásadní Koncepci výstavby Armády České republiky, kterou se ministerstvo po prakticky třech letech přepisování momentálně zdráhá předložit na jednání vlády. Nezapomínejme, že neduhy nahromaděné z minulosti bude i při zvyšujícím se rozpočtu armáda spravovat až do roku 2025! Krátkozraké snižování armádního rozpočtu v minulosti a jeho dnešní hlemýždí nárůst ukazují, že vztah vládnoucích politiků k armádě nedoznal, i přes bezprecedentní zhoršení bezpečnostní situace, kvalitativní změny.
