Řeknou Češi Babišovi ano?

19. 10. 2017 - 12:53

Babis8Andrej Babiš se připravuje převzít řízení České republiky. Jeho hnutí ANO si dokázalo za 4 roky přisvojit veškeré úspěchy vlády Bohuslava Sobotky a zároveň se před voliči tvářit jako opoziční hnutí uvnitř koalice. Proč je pozice ANO na špičce volebních průzkumů stále neotřesitelná? České souvislosti pokračují v autorsky zaměřeném rozboru politických stran před nadcházejícími volbami.

Kdo jsou voliči Andreje Babiše?

V roce 2013 hnutí vstupovalo do voleb do Poslanecké sněmovny jako celospolečenské protestní hnutí se středopravým zaměřením. Andrej Babiš správně odhadl, že ODS a TOP 09 jsou díky soustavné vládní nestabilitě a sérii skandálů zdiskreditovány, takže jejich voliči velmi ochotně změní své preference.

Hnutí tak vyluxovalo voliče pravicových stran, a to díky důrazu na boj proti korupci, nezvyšování daní a lepší řízení státu. S postupem času bylo stále zřetelnější, že tento kurz půjde vinou celkově nevýkonné praxe vládní politiky i množících se skandálů Andreje Babiše velmi těžko udržet. Hnutí ANO se tak začalo posouvat zprava doleva a na jeho jídelníčku se ocitli voliči ČSSD a KSČM. Je velmi smutné, že levicové strany si nedokázaly své voliče udržet.

Pravolevé spektrum ale není jediná dělící osa u českých voličů. Lze ji posuzovat i podle věku, vzdělání a míry zájmu o politiku. Týmu Andreje Babiše nezbylo než v důsledku mnoha politických skandálů lovit voliče nerozhodnuté, neinformované a celkově se příliš nezajímající o veřejné dění. Jde o takzvané „televizní voliče“, které v roce 2010 vytěžily Věci veřejné. Tito lidé nečtou politické programy a častokrát se rozhodují až na poslední chvíli podle emocí. U nich je velmi jednoduché je kvalitním marketingem zmanipulovat a pak i udržet. Babiš může měnit názory, jak se mu zlíbí: přijetí eura, postoj k migraci, odpor k registračním pokladnám – zde všude otočil. Televizní volič si nepamatuje a nemá chuť si tento flip-flopping zjišťovat. Hnutí ANO tak opakovaně ukazuje svojí výjimečnou schopnost měnit programové priority a zejména pak zahlazovat obrovské skandály svého šéfa.

Jak Babiš se svými voliči manipuluje?

Andrej Babiš se v politice proslavil svojí „nesmrtelností“. Permanentní střet zájmů a z něj plynoucí žeň zakázek a dotací, nemorální kreativita s korunovými dluhopisy, ovlivňování vlastních médií, zneužívání orgánů státní správy pro svůj byznys, možný podvod Farmy Čapí hnízdo. Každá z těchto kauz by navždy ukončila komukoliv jinému politickou kariéru.

Babiš však díky kachnímu žaludku i vynikajícím technikám krizové komunikace, kam lze zahrnout i nastolování agendy skrze vlastní média, dokáže z problémů nejen vybruslit, ale někdy je i obrátit ve svůj politický prospěch. To lze nejlépe demonstrovat na kauze Čapí hnízdo. Nejdříve byla celá kauza označena za politické spiknutí, které má srazit preference hnutí ANO. Jakmile se do kauzy vložily policejní orgány, nastoupil již nekompromisní spin doctoring. Babišovu PR týmu se podařilo kauzu ředit, brzdit, relativizovat a měnit v účelové spiknutí zkorumpovaného matrixu.

Už se nenápadně přestává skrývat, že mohlo dojít k podvodu při čerpání evropských dotací. Jeho tým ví, že policejní stíhání už dlouhodobě nelze ospravedlnit, proto věc posouvá před racionální volbu, koho volit: na jedné straně „načerpaných“ 50 milionů v místě, kde může člověk strávit víkend a nakrmit zvířátka, na druhé straně kauzy OpenCard, solární barony, machinace se sportovními dotacemi či krach miliardové společnosti OKD a z toho plynoucí nezaměstnanost v celém Moravskoslezském regionu. Voliči hnutí ANO při těchto skutečnostech logicky zvolí menší zlo. I poslední úder, porážku u slovenského ústavního soudu a obnovený status agenta StB, zadupal do země „dvěma tisíci miliard za lithium“, které chce ČSSD údajně odnést v pytli.

Slabost opozice i koalice

Dosavadní politickou sílu Andreje Babiše způsobuje ovšem také slabá antikampaň ostatních politických stran. Pravicová opozice byla po tvrdé volební porážce paralyzována, měla malý mediální prostor a ani ten nevyužila kvalitně. Příčiny jsou dvě – za prvé, Babiš dokázal každou kauzu či střet zamlžit a následně převést na dilema důvěryhodnosti. Komu věříte – jim, nebo mě? V této disciplíně byl doposud neporazitelný, neboť jeho soupeři byli stále uvězněni pod hromadou vlastního bahna.  

Druhý důvod spočívá ve finančních a odborných kapacitách obou táborů. Nikdo jiný kromě Babiše si nemůže dovolit expertní tým, který celé 4 roky vede profesionální kampaň. Andrej Babiš si dobře uvědomuje, že nerozumí v politice téměř ničemu, a proto se obklopil těmi nejlepšími specialisty ve svých oborech, kterým dokáže naslouchat a jenž dokážou veřejnosti srozumitelně ospravedlnit úplně cokoliv. Minimálně v něčem by se ostatní strany měly od něj poučit.

Z druhé strany hrála v Babišův prospěch sama koalice. Skoro tři roky se KDU-ČSL i ČSSD bály, že Babiš vládu shodí, proto mu ustupovaly a nechávaly mu volný prostor. Když se pak pod tlakem veřejnosti a médií ČSSD vzmohla na odpor, bylo už pozdě. Nelze tři roky uzavírat kompromisy a pak vyndat ze skříně doposud nepoužitou páteř. Voliči to vycítí, aniž by to museli do hloubky chápat.

Co bude po volbách?

Po volbách mohou nastat různé scénáře; nejpravděpodobnějším je pokračování stávající vládní koalice s prohozenými křesly, ovšem v čele s ANO. Ať už bude Babiš premiérem či jen „vůdcem“ v první lavici Sněmovny, bude to jeho vláda. Její kritika bude snazší – skandálů přibude, možností vše házet na „matrix“ bude naopak méně. Každý populismus se vyčerpá. I televizní voliči mají paměť.zeman_babis1

Staronová opozice bude mít úkol věci více a daleko profesionálněji připomínat. Musejí se soustředit nejen na kritiku Babišových kroků, ale i na něj osobně. Až lidé více uvidí, jak jeho podnikání dopadá na české zemědělství i kvalitu českých potravin, jak kvůli němu prošly venkovské trhy redukční dietou či jak se daří zaměstnancům v jeho podnicích, budou přemýšlet. Mediální obraz hodného miliardáře baťovského typu, který rozdává lidem práci, bude tát pod náporem reality. Lze očekávat, že v těchto volbách zažije ANO svůj vrchol, z nějž vede cesta jen dolů.

Druhou variantou povolebního vývoje je „zemanovské řešení“ – jednobarevná vláda ANO vedená přímo Babišem opřená o Okamuru a komunisty. Lze se utěšovat tím, že je Babiš pragmatik a že toto radikální řešení nedopustí; kdo z nás mu ale vidí do hlavy? Předvolební sliby, že tak neučiní, nelze brát vážně. V takovém případě už bude druhotné, co vláda prosadí. Odpor vůči ní se musí dít podle antimečiaristického principu. Když dokázali Slováci v roce 1998 demokratickou cestou spojit pravici a levici proti populistům, snad to zvládneme o dvacet let později také.


FacebookTwitterGoogle+LinkedInPrintFriendlyShare
Autor:
Témata: , , , , , , , , ,
Kategorie: Články