Dnes začíná první kolo prezidentské volby, která se od té předchozí z roku 2013 liší v mnoha směrech. Za pět let se v naší zemi vyměnily čtyři vlády, Česká republika již není ideologicky rozdělena na pravici a levici a mnohé politické problémy štěpí společnost napříč bývalými voličskými segmenty. Klíčovou otázkou se stal vztah ke kontroverznímu premiérovi Andreji Babišovi. Voliči a politické strany se tak ocitli ve velmi nepřehledné a složité situaci.
Nudné první kolo
Jestli byla atmosféra ve společnosti v prvním kole prezidentské volby něčím charakteristická, byla to všudypřítomná pasivita občanů a rozčarování politických stran. Seriózní vyzyvatelé současného prezidenta (s výjimkou Mirka Topolánka) se na rozdíl od roku 2013 téměř na všech strategických politických postojích shodli. Jejich hlavní ideový protipól Miloš Zeman do diskuzí nechodil a v duelech s Mirkem Topolánkem zase všichni prohrávali. Je zjevné, že mnoho let klání s politickými matadory typu Jiřího Paroubka několikaměsíčním školením nahradit nelze. Většina volebních debat se tak stala zcela nezajímavou, což se odráželo i na postojích společnosti. V hospodách se nenadávalo, ze zaměstnání se nevyhazovalo a umělci i influenceři oproti volební kampani Karla Schwarzenberga buď mlčeli, nebo mlžili. Všichni se nyní zhluboka nadechují ke druhému kolu volby, kde nás čeká možná ještě vyhrocenější duel než v té předchozí. Zhruba polovina společnosti totiž shledává Miloše Zemana oproti roku 2013 naprosto nepřijatelným a rozhodně se semkne za jeho vyzyvatelem.
Tyto volby jsou také obrovským debaklem pro politické strany z hlediska jejich role ve společnosti. Zatímco v roce 2013 si jednotliví kandidáti chodili k politickým stranám okázale pro podporu, nebo jimi byli přímo nominováni, letos se oficiální podpoře středopravých politických stran těší pouze Jiří Drahoš (STAN, KDU-ČSL). Zemana podporují ANO, KSČM a SPD pouze neformálně a Piráti, TOP 09 a ČSSD i kvůli vnitřní různorodosti oficiálně nepodpořily žádného kandidáta. Ani ODS svého bývalého předsedu Topolánka nepodpořila přímo, pouze jej pochválila. O to větší potupou pro tyto strany je fakt, že většina kandidátů o jejich oficiální podporu ani nestála.
Role Andreje Babiše
Andrej Babiš od svého vstupu do vysoké politiky postupně ovládl s výjimkou Senátu všechny důležité zastupitelské orgány. Jeho politika řízení státu jako firmy již převálcovala díky permanentní politické kampani jeho bývalé koaliční partnery a zlikvidovala (mnohdy i na hraně legality) slabé kusy z jeho podnikatelské konkurence. Na druhé straně represivní politika vůči menším podnikatelům pod heslem „všeci kradnú“ kdekomu zaimponovala. Republika se tedy rozdělila na dva menší nesmiřitelné tábory s obrovskou mlčící většinou uprostřed. Ta se díky promyšlenému politickému marketingu hnutí ANO, jenž cílí na obrovské množství voličských segmentů, nakloní vždy na jeho stranu. Ideologicky vyhraněné strany v tomto zápase tahají za kratší konec provazu.
Novou realitu si uvědomují i nejsilnější vyzyvatelé Miloše Zemana, jemuž Babiš včera vyjádřil osobní podporu. Jejich strach a mlžení kolem kauz i celého působení Andreje Babiše jsou zřetelné. Nikdo z nich se během volební kampaně nepokusil získat od vítěze voleb podporu, nebo se proti němu vymezit. Jiří Drahoš, Pavel Fischer i Michal Horáček kolem Babiše pouze „našlapují“, vybírají si jednotlivosti, celek ale neřeší. Na otázku ohledně jmenování vlády Andreje Babiše odpovídají tak, aby řekli „ano i ne“. Ani eskalující skandál kolem farmy Čapí hnízdo je z taktického hlediska nedonutí vydat rozhodné stanovisko.
Nikdo z kandidátů se ovšem nepokouší naopak naklonit si Babišovi voliče na svou stranu chválením jeho rétorických konstrukcí (řídit stát jako firmu) či politických kroků. Tábor voličů ANO je zkrátka příliš široký a různorodý, než aby bylo možno ho v krátkém čase nějakou ucelenou formou oslovit. To si mimochodem uvědomuje i Andrej Babiš, který (dost vlažně) podpořil Zemana pouze sám za sebe, nikoliv za celé hnutí. Vyjádření podpory od Andreje Babiše může být též pro mnohé kandidáty chápáno jako polibek smrti, protože řada voličů bude volit protestně proti Zemanovi i Babišovi.
Kandidát, který společně s Milošem Zemanem postoupí do druhého kola, bude muset dobře kalkulovat, nakolik se mu vyplatí se otevřeně postavit proti Miloši Zemanovi i Andreji Babišovi dohromady. Část společnosti by jistě velmi ráda viděla na Hradě prezidenta jako protiváhu současnému premiérovi. Na druhou stranu je ve hře značné množství nerozhodnutých a zřejmě i politicky zmatených voličů, kteří dosud ve svém rozhodování čekali na názor Andreje Babiše. Ovšem důležitější než verbální podpora je především míra zapojení Babišovy novinářské, marketingové a lobbistické mašinérie do volební kampaně Miloše Zemana.
Na samostatnou úvahu je myšlenka, nakolik si Babiš přeje, aby mu na Hradě zůstal současný prezident. Po opětovném zvolení by byl neřiditelný a neovlivnitelný; případný konflikt by byl pouze otázkou času. Tak tako tak, zkušenosti z minulých let nám naznačují, že o novém prezidentovi ve druhém kole nakonec opět rozhodne Andrej Babiš.
