Ve stínu mediálně vděčných kauz zůstává nesmírně důležitá, ale hodně opomíjená otázka výběru mýta na českých silnicích. Lze bez zaváhání dodat, že jde o nejhůře řízený a nejzanedbanější sektor vládních příjmů. Chaos, který sledujeme několik posledních let, nelze přirovnat k žádné jiné situaci.
Přitom není těžké sestavit časovou osu, ze které se jasně pozná, kdo za rostoucí problémy s mýtem může. V současnosti vybírá mýto firma Kapsch, která má neprůstřelnou smlouvu do konce roku 2016. Pro spravedlnost je třeba dodat, že šlo o krajně podezřelou a nevýhodnou smlouvu, kterou uzavřel ministr Šimonovský (KDU-ČSL); za následné kontroverzní dodatky pak odpovědnost nese neslavně proslulý ministr Řebíček (nestr. za ODS).
Nicméně od 1. ledna 2017 byla příležitost problém napravit a začít s čistým stolem. Tendr na nového správce začal chystat ministr Stanjura (ODS), kvůli pádu vlády v roce 2013 práci nedokončil. Jeho nástupce Žák, tragikomická postava Rusnokovy vlády, rovněž (překvapivě) činil potřebné kroky k nápravě. Chaos nastal až od roku 2014, po nástupu ministrů hnutí ANO. A. Prachař po dlouhém váhání vybral projektového manažera, práce se ale nepohnula. Když pod tlakem odstoupil, do problému se razantně vložil současný ministr D. Ťok.
Mistr slepých uliček
Následovala série neúspěšných pokusů a protichůdných řešení. Byl zrušen tendr na poradce, ztráta času přitom narůstala. Ke konci roku 2015 ministr přiznal, že vybrat nového správce mýta nestihne; navrhnul, aby byla prodloužena smlouva s Kapschem. Může jít o dva až tři roky, ve hře byla i varianta časově otevřené smlouvy. Firmě přitom kontrakt zajistí příjmy okolo 2 miliard korun ročně. Na spekulaci o tom, jestli jde o zorganizovaný úmysl „řebíčkovskou“ metodou (ano, tím je myšlena bezostyšná korupce), nejsou důkazy.
Z pohledu státu je vlastně jedno, zda jde o korupci či o prostou neschopnost. Počítá se výsledek. Zajímavý je i ministrův argument: výběr dodavatele může prý trvat 3-5 let, proto se nyní už nemůže stihnout. Kdyby ale ministři za ANO navázali na práci Stanjury a Žáka, byl by již problém dávno vyřešen.
Tím ale anabáze nekončí. Po sérii jednání bylo rozhodnuto, že Kapsch dostane další období na správu systému bez soutěže. Tento týden ale server Echo24 upozornil na fakt, že takový postup je podle současné judikatury NSS napadnutelný. Pokud státní instituce nese vinu za prodlení, nemůže porušovat pravidla a dávat vydělat komukoliv bez řádné soutěže. Jediným řešením je tak roli Kapsche uzákonit.
Odpovědnost zřejmá, rizika nejasná
Jde pochopitelně o složitou problematiku, řešit návaznost stávajícího systému na nový není snadné. Pro určení politické odpovědnosti ovšem tato fakta stačí. Od počátku roku 2014 je resort dopravy v rukou hnutí ANO, práce na nových smlouvách už byly (včas) započaty. Kombinací negace všeho předchozího, nedostatku kompetence a protichůdných rozhodnutí se vyplýtval drahocenný čas. Vinu nesou jak oba ministři, tak i hnutí, která je vyslalo a má na ně dohlížet.
Rizika jsou zřejmá: když systém přetrvá, zůstanou výnosy státu z drahého systému nízké. Pokud ale systém zkolabuje, přijdeme o 8-10 miliard ročně a Česko navíc zavalí kamiony z celé Evropy. Málokterá část vládní politiky nese tak zřetelně špatné výsledky, jako je tomu u resortu dopravy. Každého, kdo má chuť sledovat českou politiku alespoň trochu hlouběji, by to mělo udeřit do očí. Bohužel, realita je taková, že tyto otřesné výsledky budou zakryty mediálním šumem a na výsledek voleb mít vliv nebudou. Je to škoda pro řidiče, voliče i celou zemi.