Česká republika je na 31. místě v žebříčku globální konkurenceschopnosti, jak uvádí prestižní žebříček vydaný Světovým ekonomickým fórem. Oproti loňskému roku si polepšila o 6 míst a celkově se ve většině ukazatelů vývoje zlepšila. Detailní rozbor této prestižní instituce ale ukazuje na dramatické rozdíly v různých oblastech fungování státu: co tedy Česká republika umí a kde jsou naše největší slabiny?
Zpráva velmi detailně analyzuje 144 zemí světa a posuzuje jejich výkonnost ze všech důležitých hledisek. Vychází z objektivních ukazatelů, statistik i z expertního hodnocení. Některé výsledky nebudou pro českého čtenáře překvapením, v mezinárodním srovnání jsou ovšem dost nepříjemné.
Zdaleka nejslabším článkem ze všech ukazatelů je v ČR výkon veřejných institucí. Nepřekvapí, že největším problémem je otázka korupce: v otázce upřednostňování spřátelených firem je ČR na 94. místě, ve zneužívání veřejných prostředků jsme až na 97. místě. Transparentnost vládních rozhodnutí je velmi podprůměrná, 88. místo je velmi nelichotivé. A nejhoršího výsledku jsme dosáhli v oblasti administrativní zátěže a regulace, kde je ČR téměř na samém konci žebříčku – na 120. pozici ze 144.
Právní prostředí rovněž nepatří mezi domácí silné stránky. Schopnost soudů řešit a rozhodovat je na velmi nízké úrovni, konkrétně jsme na 90. místě. O něco lepší je stav právní ochrany investic, ale i zde jsme až na 77. pozici. Výkon policie je pak hodnocen ne zcela uspokojivou 74. příčkou.
Co tedy funguje?
Průzkum zohledňuje 12 klíčových oblastí, přičemž výkon institucí je jen jednou z nich. Další slabinou ČR je fungování pracovního trhu, míra inovací a malá velikost domácí ekonomiky. V ostatních ukazatelích jsme pak velmi nadprůměrní.
Naší konkurenceschopnost nejvíce posiluje výrazný podíl exportu, podle podílu vývozu na HDP jsme jednou z nejvíce otevřených ekonomik světa. I v dalších indikátorech mezinárodního obchodu je ČR na čelních místech. Významné jsou rovněž dobré ekonomické ukazatele a například stabilita bankovního sektoru.
Silnou stránkou České republiky je i zdravotnictví a školství. Podle objektivních ukazatelů se řadíme mezi země s nejlépe fungujícím zdravotním systémem, školství máme efektivní zejména na úrovni základních škol. U vyššího vzdělávání je pak nadprůměrná jeho kvantita, nikoliv ale kvalita.
Role vlády
Při složitosti různých porovnání mezi mnoha rozdílnými zeměmi je důležitý především trend. A zde je nutné uvést, že v drtivé většině ukazatelů dochází k mírnému zlepšování. Velkou otázkou zůstává, jak budou řešeny největší slabiny; nejde pouze o průzkum, slabý výkon veřejných institucí je problémem sám o sobě. Loňská data ještě neobsahovala sérii vládních kroků v oblasti regulace, které fungování podnikatelů a firem mohou výrazně zhoršit. K razantním změnám nedošlo ani v oblasti práva a spravedlnosti.
Jedinými hmatatelnými výsledky vlády jsou zvýšené výdaje na platy, sociální dávky a mírný růst vedlejších daní a poplatků. Kroky v oblasti vyšší transparentnosti vládnutí sice jsou, ale jen pomalé a polovičaté. Nedošlo ani k žádným hlubším reformám státního aparátu, mnohé chystané vládní kroky zátěž pro ekonomiku spíše zvýší.
V současnosti lidé oceňují jak ekonomický růst, tak i relativní politickou stabilitu. Až se ale posuneme v čase dále, můžeme při ohlédnutí zpět zjistit, že jsme tuto stabilitu a prosperitu k ničemu užitečnému využít nedokázali.
