Problémy s bezpečnostní prověrkou se staly hlavním zdrojem personálních potíží Zemanova týmu. Šéf kanceláře prezidenta V. Mynář, tedy Zemanův nejvyšší úředník, je se svými problémy s prověrkou už svého druhu legendou. Způsob, jakým se v průběhu času k vlastní situaci stavěl, byl celkově nepřijatelný.
Dnes unikla zpráva o tom, že by měl V. Mynář v dohledné době ve své funkci skončit. Jakkoliv to zní jako velmi dobrá zpráva, je nutné připomenout, že nejde o první personální spekulaci z okolí prezidentova týmu. Proto je nutné ji brát s velkou rezervou. Druhým problémem je fakt, že spekulace naznačuje jeho přesun do čela Správy Pražského hradu, tedy instituce s velkým počtem zaměstnanců i rozpočtem. U člověka, který má opakované problémy majetkové povahy, jde o velmi nevhodné řešení.
Pozornost může budit i jméno případného Mynářova nástupce – má jím být Jan Novák, bývalý šéf Úřadu vlády ČR z doby premiérů Topolánka a Fischera. U chronických kritiků jakéhokoliv Zemanova kroku lze čekat námitky i vůči tomuto jménu. Vazby na Topolánka a jeho okolí či některé kroky z doby českého předsednictví v Radě EU médii již proběhly. Je ovšem nutné v tomto případě konstatovat, že Jan Novák je zkušeným a kompetentním úředníkem, který je například v porovnání s Mynářem jednoznačně krokem správným směrem.
Spolu s ředitelem zahraničního odboru Kmoníčkem a několika dalšími by tak mohl tvořit určitou profesionální protiváhu jiným Zemanovým úředníkům, které si přivedl „za zásluhy“ ze zkrachovalé Strany práv občanů. Ne že by to mohlo zásadně změnit podobu prezidentova působení, tu samozřejmě ovlivňuje především Zeman sám. Může to však částečně zvýšit úroveň fungování KPR, což rozhodně není na škodu.
Vojenská kancelář plná skandálů
Druhou velkou zprávou je dění ve vojenské kanceláři prezidenta. Její náčelník generál R. Pilc přišel o prověrku v prosinci 2015, údajně kvůli hned několika důvodům: svou roli hrály příliš těsné vztahy s Ruskem, problémy v soukromém životě a zapojení do tehdejší kauzy s J. Nagyovou. Zeman už koncem roku naznačil, že generála odvolá. Tyto spekulace posílil fakt, že minulý týden neuspěl R. Pilc s rozkladem proti stanovisku NBÚ. Zeman naznačil, že do několika týdnů učiní konečné rozhodnutí.
Generál Pilc však není jediným šéfem hradní vojenské kanceláře, který čelí hrozbě nuceného odchodu. Pokud bychom se podívali do historie, tak odvolání čelil například gen. Tomeček v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, a to v souvislosti se skandály u hradní stráže. Václav Havel se však za svého generála postavil a on zůstal na Hradě až do konce jeho funkčního období.
Problémy měli i náčelníci z doby Václava Klause. Generál Zbořil musel v roce 2008 z funkce odstoupit z důvodu obvinění z neoprávněného nakládání s finančními prostředky. V roce 2010 opustil Hrad také generál Hrabal, který byl jednak obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku a zároveň patřil mezi tři generály, kteří udržovali „nadstandardní“ kontakty s vojenskou psycholožkou, která měla vazby na ruského špiona v Praze.
Kauza generála Pilce tak navazuje na smutnou tradici jeho předchůdců. Velení armády by v této souvislosti mělo více dbát při doporučování kandidátů nejenom na jejich odborné, ale i morální kvality. Je nedůstojné a nepřijatelné, aby lidé, kteří zastávají tuto prestižní funkci, byli předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení nebo jiných kauz. Armáda je v naší zemi institucí, která patří k těm nejrespektovanějším. Je proto zbytečné, aby se její pověst oslabovala právě tímto způsobem.
