Ministerstvo financí oznámilo statistické údaje o vývoji hazardních her v ČR. Navzdory novým kompetencím obcí a přes tlak radnic, mnohých politických skupin a i občanů objem her roste. Nejproblematičtější součást hazardu, výherní a videoloterijní terminály, vzrostly o 7, resp. o 14 %. Jde o velmi varovný údaj.
Zákony o regulaci hazardu jsou už několik let předmětem ostrého politického sporu. V dubnu 2013 umožnil Ústavní soud obcím, aby na svém území herny regulovaly. Tažení proti hazardu v mnoha městech a obcích bylo velkým politickým tématem. Přesto je zjevné, že se hazardu daří velmi dobře. Co s tím?
Jak na hazard
Existují tři základní postoje, které lze k hazardním hrám (a zejména k výherním automatům) mít. Prvním je pohled provozovatelů, pro něž jde o zdroj dobrých příjmů. Druhým pohledem je postoj zcela odmítavý, a to z různých příčin: jde o rizika sociální, bezpečnostní či makroekonomická. Ten si osvojila jak různá sdružení, tak i politické strany a aktivisté. A třetí postoj se soustředí na okamžité výnosy, které hazard přináší obcím i státu.
Regulace hazardu se stala politickým tématem. Většina obcí, jakkoliv mají z hazardu konkrétní výnosy, podporují přísná omezení. Vědí, že hazardní hry jsou v součtu negativním jevem, který poškozuje jak občany, tak i místa, kde se konají. Někteří představitelé samosprávy (Praha, Brno, ale i mnohá další) byli doposud k hazardu překvapivě smířliví, přičemž jejich motivy mohou být i velmi problematické. Nyní spíše ustupují do pozadí a snaží se tlak na regulaci hazardu alespoň mírnit, v čemž jim pomáhá malá účast lidí na referendech. I postoj státu se začal měnit.
Aktivista na ministerstvu financí
Tah Andreje Babiše, který si na úřad přivedl bývalého aktivistu Závodského, byl velkým překvapením. Ministerstvo oznámilo úmysl regulovat hazard jak změnami v daních, tak i v daleko přísnějším monitoringu hraní jako takového. Vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska je hraní rizikovým návykem s devastujícími sociálními účinky, nemůže představovat pro samosprávu ani pro stát jakkoliv výhodnou aktivitu. Tlak na hazard by byl prozíravým postojem.
Hru rozehrál náměstek Závodský zeširoka. Změny daní měly snížit atraktivitu sektoru z hlediska podnikání, navíc měly přinést více zdrojů státu a obcím. To je v součtu opatření správné. Druhým tahem je posílení regulace heren. Mají být mj. zakázány automaty v restauracích a u čerpacích stanic. I omezení dostupnosti je správným krokem.
Třetí součástí regulace je ovšem regulace samotných hráčů. Úmyslem ministerstva je to, aby hráč byl registrován a byl pod elektronickým dohledem. Pomocí herních účtů by prý bylo možno regulovat, jak dlouho hraje, kolik vsadí a další riziková kritéria. To je ovšem krajně problematický přístup.
Z českých reálií lze odhadnout, že velký online systém nebude zadarmo. Je velkou otázkou, proč vydávat peníze na oblast, která je pro stát ekonomicky i sociálně ztrátová. Druhá zkušenost českých reálií je ta, že jistě bude možné celý systém obelstít. Zájem provozovatele i hráče se sloučí a stát bude daleko, aby zasáhl. Místo mrhání zdrojů na potenciálně nefunkční a drahý systém by bylo lépe podpořit prevenci a léčbu.
A nelze nezmínit ani obecnou obavu z dalšího systému, který má dohlížet na občana a jeho chování. Vůle vytvářet elektronické projekty a databáze, které na chování lidí dohlížejí, je pro tuto vládu symptomatická. EET a i databáze veřejných činitelů jsou toho příkladem, jak jsme již psali.
Andrej Babiš zasahuje
Chystané tvrdé zákony ale dostaly zásah z vlastních řad. Ministerstvo financí, pravděpodobně na základě přímé intervence A. Babiše, sérii regulací zmírnilo. Ta ustanovení, která mají omezit provozovatele, budou zmírněna. Jejich výsledkem bude, že se posílí velcí hráči na úkor malých. Ani zde by pátrání po motivech nevedlo ke korektním závěrům.
Navíc se navrhovaná účinnost odkládá o rok – až na leden 2017. Prý především proto, že se nestihne příprava monitorovacího systému. Rok navíc je jednak prostor k dalším ziskům (a škodám), navíc dává čas na vyvinutí tlaku provozovatelů správným směrem. Bylo by rovněž dobré připomenout, že u EET (mnohem složitější aplikace) to MF stíhat chce; zde zjevně chybí vůle. Jediné, co se stihne, je zvýšení daní.
Vzhledem k výnosům, které v roce 2014 přibyly, je to logický krok, vládě se nedostává peněz a každá miliarda se hodí. Jak je uvedeno výše, zodpovědný stát by měl hazard vidět jako problém, ne jako příležitost k zisku. Ten tam totiž rozhodně není.
