Formulace stanovisek, názorů i dodržování termínů ohledně návrhu elektronické evidence tržeb (EET) se z úst Andreje Babiše měnila velmi často. Mnoho novin a internetových portálů se zabývalo tématem EET, a zejména výroky ministerstva financí na toto téma. I když to není úplně fér, nabízí se otázka: „Takto se řídí firma?“
Chorvatská inspirace
Ministerstvo financí se nechalo inspirovat chorvatským systémem, který se prý stihl připravit za sedm měsíců. Termíny u nás mají ovšem o dost volnější výklad. V srpnu 2014 A. Babiš řekl, že bude usilovat, aby EET fungovalo u nás od 1. ledna 2016. Ovšem v březnu 2015 se zjistilo, že zavedení tohoto systému nebude tak lehké, a proto je spuštění systém posunuto na duben 2016. Nestihlo se ovšem dodržení řádného legislativního procesu, jak jsme psali zde. To vedlo a povede k mnoha nebezpečným chybám.
Velkou otázkou je, zda bychom se neměli spíš dívat na západ, kde je elektronická evidence tržeb už delší dobu. Například na Švédsko, kde tento systém efektivně funguje už od roku 2010 a jeho zavedení tam s sebou nepřineslo úbytky podnikatelů. Na druhé straně to stejné nejde říct o Slovensku či Chorvatsku. Inspirovat se zemí, kde převažuje turismus a jejíž struktura ekonomiky je od té české velmi odlišná, je považováno mnoha experty za zvláštní.
V září 2014 Babiš řekl: „Chorvatský systém je jednoduchý, nadměrně nezatěžuje podnikatele a díky on-line spojení s finanční správou nevzniká prostor pro následné úpravy přijatých a vykázaných tržeb.“ V návrhu zákona ovšem MF naznačilo, na kolik peněz česká verze systému vyjde jak pro stát, tak i pro podnikatele: výdaje jsou to opravdu vysoké. Ale není jasné, kolik evidence na lepším výběru daní vynese.
Dopad návrhu a podezřelá zakázka
Dále na začátku projektu bylo řečeno, že EET se bude týkat všech podnikatelů v ČR a že podmínkou je povinnost občanů si vždy brát účtenku. Před dvěma měsíci A. Babiš uvedl, že EET se nebude týkat řemeslníků ani některých živnostníků. V případě účtenek nastala také změna. Braní účtenek už možná nebude povinné, jelikož nebyl nastaven postih pro ty, kteří by si onu účtenku nevzali. Stejně tak stát nebude živnostníkům hrozit zavřením provozovny a zákazem činnosti, pokud účtenku nevydají. Návrh není jasný ani nyní, když už jde do vlády. Neustálé změny a nepřesné zacílení systému přitom rozhodně nesvědčí o koncepčním přístupu.
Závěrem je třeba upozornit, že ministr zadá příslušnou IT zakázku za téměř miliardu korun bez konkurzu vybranému dodavateli. Důvodem je podle ministerstva ochrana tajných dat, která by mohla být při běžném tendru ohrožena. Otázkou je, proč ministerstvo například nepřidá jako podmínku do výběrového řízení povinnost bezpečnostní prověrky. Ve skutečnosti je vybraným příjemcem Státní pokladna Centrum sdílených služeb, tedy součást státu. Otázkou je, kdyby bylo vypsáno výběrové řízení, nevyšla by stát tato zakázka levněji?
Debata o EET není jen ukázkou toho, jak se zásadní rozhodnutí o fungování podnikatelského sektoru v ČR dělat nemá. Je to i příležitost zamyslet se, co si stát o svých občanech myslí, jak s nimi zachází a jaké to bude mít důsledky. Snad této příležitosti politická reprezentace využije.
