Úmrtí Stanislava Grosse bylo smutnou událostí, jeho život a politické působení lze lépe hodnotit až s odstupem času. Tyto události jsou ovšem určující i pro politickou kulturu u nás. Vyjádření konkrétních politiků i institucí dává určitou normu, lze dokonce říci, že i vzor.
V této souvislosti vznikla pochopitelná mediální poptávka po komentářích a silných výrocích. ČSSD se k této události postavila čelem, vyjádřili se mnozí její představitelé i předseda strany Sobotka. I když by cyničtí PR poradci mohli navrhovat, aby strana k úmrtí i pohřbu komunikovala co nejméně, sociální demokraté reagovali vhodně a správně. Česká realita bývá většinou jiná, proto je třeba postoj a chování strany ocenit. V médiích byl hojně citován i Václav Klaus. Jeho vyjádření se neomezilo na pouhou kondolenci, zhodnotil i Grossovo působení a dodal k němu svůj názor. Forma i obsah, které zvolil, jsou rovněž příkladné. Klaus je osobnost oprávněně kritizovatelná, mohu na něj aplikovat i jeho vlastní slova: „Nesouhlasím prakticky se vším, co kdy ten pán řekl“, nicméně na tomto příkladu je vidět, že uměl a umí držet jistou formu.
Miloš Zeman na Grossův pohřeb nešel, neposlal ani květiny a v rozhovoru pro Blesk (!) sdělil, že si jej přestal vážit. Důvodem je údajně nevyjasněný Grossův majetek. Musím dodat, že tento postoj je v porovnání s chováním ostatních politiků něčím jen těžko uvěřiteným. Zemanovi nyní nevadí obdobně netransparentní majetkové poměry jeho současných oblíbenců (Mynář, Nejedlý), nevadí mu ani majetkové poměry lidí z jeho bývalé vlády (Palas, Fencl). A samozřejmě přešel i fakt, že politickou dráhu S. Grosse aktivně podporoval a byl mu i svědkem na jeho svatbě.
Tímto výrokem otevřel novou kapitolu svého politického stylu. Ventilovat krátce po pohřbu osobní animozitu vůči zesnulému a pokusit se ji přitom kombinovat s populistickým sbíráním bodů, to je novum i v případě Miloše Zemana. Prezident svými výroky často šokuje, vyvolává kontroverze a mnohdy posouvá hranice politické kultury na jejím dolním okraji. Přestože ve svém rozhovoru řekl i mnoho dalších problematických věcí, výpad vůči zesnulému je něčím zcela a naprosto nepřijatelným.
Jeho výroky v médiích rezonovaly jen částečně, možná je to i dobře. Politická scéna se obecně zachovala správně; jediný, kdo selhal, byl Miloš Zeman. Politická kultura u nás tím vlastně jenom posílila.
