V tolika událostech týdne se lehce ztrácí pozoruhodný příběh o systému na hlídání eurodotací. Má přitom všechno, co stačí, aby plátce daní zbystřil… Zakázka na mohutný software na léta dopředu; naději, že to platí někdo jiný (EU); miliardy létají vzduchem a policie dělá razii. A je u nás zvykem, že informace selektivě unikají.
Jak v té věci začít? Asi tak, že jsem toho názoru, že zadání monitorovacího systému MMR nezvládlo. Nevím, zda šlo o úmysl, nutné zrychlení kvůli zdlouhavým procedurám nebo o pouhou neschopnost. S informacemi, které se dají veřejně sehnat, nemůžeme mít ambici věrohodně rozsoudit, kde je přesně schovaná pravda. Fakt je ten, že v Bruselu leží na postup MMR velmi ostrá analýza z MF a stáhnout ji půjde těžko.
Dnešní reakce ministryně Šlechtové je však neuvěřitelná – vyčetla auditorům z MF prakticky vše, co mohla. I svou zmařenou cestu do Číny. A především jim sdělila, že poškozují zájmy ČR. To už je, řečeno s klasikem, na nadzdvihnutí obočí.
MMR nezvládlo už minulý monitorovací systém a když se pokusilo si ho nechat z Bruselu proplatit, nedostalo ani cent. Tato legrace stála státní kasu stovky milionů. Nový (a ještě větší a báječnější) systém má stát podle zakázky 1,5 miliardy do roku 2018 a další sumy (prý jen miliardu) až do roku 2025. Pokud je tam nějaká zásadní chyba v zadání, což věřím, pak nám to Brusel zase neproplatí.
Jsem zvědav, jak tuhle drahou a veselou rozmíšku mezi „svými“ A. Babiš rozsekne. Ministryni Šlechtovou hodit přes palubu nemůže: premiér Sobotka by mohl použít své pěkné rčení „Padají jako mouchy!“, které věnoval nešťastným Nečasovým ministrům už před pár lety. Nemůže vyhodit vysoké úředníky z MMR, bývalí náměstci se evakuovali – D. Braun je v Komisi a J. Sixta vede Babišovi kabinet. Tak myslím, že z jeho pohledu nejčistší bude zašlápnout vlastní auditory. A to je můj tip.
Pokud to vyřeší jinak, třeba dokonce nějak rázně a statečně, má u nás schovanou pochvalu.
