Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol. O nutnosti přípravy obyvatel k obraně země v současné době nikdo nepochybuje, klíčovou otázkou ale je, co by tato příprava měla konkrétně obsahovat a zejména jakou formou by měla být prováděna.
Branná výchova v novém, ale víme jak?
Paní ministryně sice ujišťuje veřejnost, že nový předmět nebude mít nic společného s brannou výchovou, jak se učila v době totality, ovšem nedávné vystoupení náměstka Karly Šlechtové Jakuba Landovského na internetovém televizním kanále společnosti Seznam ukázalo, že samotné ministerstvo obrany není schopné definovat, co by mělo být konkrétní náplní nového předmětu. Z jeho reakcí bylo patrné, že ani on sám nemá konkrétní představu, neboť mluvil o celé škále věcí, které do sebe vůbec nezapadaly.
Landovský ve svém vystoupení mnohokrát zmiňoval šíření dezinformací, kybernetickou bezpečnost nebo chování na sociálních sítí. Ovšem i dnes se v řadě škol pořádají ad hoc přednášky k těmto tématům a na školách se už běžně učí základy IT, které pokrývají i bezpečnostní rizika spojená s kybernetickou bezpečností.
Samostatnou kapitolou je „výchova k vlastenectví“, o níž ministryně také mluvila. Patriotismus, pokud nemá povahu šovinizmu, je samozřejmě v pořádku. Dá se ale vůbec vlastenectví, tedy projev pozitivních emocí, na školách učit? A je ministerstvo obrany tím správným úřadem, který má podobné věci vymýšlet a organizovat? České školství trpí řadou problémů, jedním z nich je zaostávání za západoevropskými trendy. Chceme-li moderně vzdělané a kriticky uvažující mladé lidi, těžko tomu pomůžeme, pokud je budeme zkoušet z toho, jestli dostatečně milují svou vlast.
Kontroverzní formy popularizace armády
V rámci popularizace obrany vlasti spustila Armáda České republiky projekt pod názvem POKOS (Příprava občanů k obraně státu). Projekt je možné zatím hodnotit jako úspěšný, především pak ty akce, které jsou organizovány zajímavou formou doplněnou konkrétními ukázkami. Jako velmi efektivní se ukazuje prezentace armády spolu s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Na druhé straně některé aktivity organizované ve školách s ukázkami zbraní vzbuzují spíše kontroverzní reakce.
Jako příklad je možné uvést reportáž z pořadu Český žurnál, kdy profesionální voják provádí ukázku zbraní před dětmi a v jejím průběhu na ně míří pistolí. Postup tohoto profesionála byl nepochybně i v rozporu se zásadami manipulace se zbraní, které se uplatňují při výcviku vojenských profesionálů. Reakce pana náměstka Landovského k této události v duchu toho, že pokud bylo jednání vojáka vůči dětem nepřiměřené, tak měly přítomné učitelky zasáhnout, svědčí o nízké kompetenci organizátorů podobných akcí. Ministerstvo obrany by v této věci mělo jednat velmi opatrně a citlivě. Podobný způsob prezentace může vyvolat negativní ohlasy nejenom u části naší veřejnosti, ale je to špatný signál i směrem k zahraničí.
Otázkou ale zůstává, proč právě ministerstvo obrany je hlavní iniciátorem zavedení branné výchovy do škol? Co tím paní ministryně sleduje? Především je ministryní v demisi a šance na pokračování nemá zcela jisté. Ale i kdyby na resortu náhodou zůstala, přichází se svým návrhem v době, kdy se resort obrany potýká s řadou jiných a důležitějších problémů. Akvizice, které připravil její předchůdce, se musí komplexně zrevidovat, zároveň se musí předělat koncepce výstavby Armády České republiky.
V návaznosti na to si resort musí důkladně promyslet, jak utratí navýšené finanční prostředky v rámci rozpočtu. Kromě toho čeká paní ministryni schvalování zahraničních misí, k čemuž bude pravděpodobně potřebovat podporu i od opozičních poslanců. Nad rámec těchto zásadních věcí, které jsou stěžejní pro zajištění obrany naší země a plnění aliančních závazků, si nadefinovala tento nový úkol. O způsobu jeho realizace má ona i její tým ovšem jen velmi vágní představu.
Nabízí se tak otázka, zda její nápad není jen úderem do vody či snahou zalichotit „národoveckým“ kruhům okolo prezidenta Zemana. A nebo jinak, nemá otevření tématu branné výchovy do škol pouze odvést pozornost od vážných problémů, kterými se resort obrany v současné době potýká?
