Proč by měly politické strany čelit islamofobii

31. 8. 2015 - 18:37

crowd_torchTéma islámu a na něj v současnosti nabalená otázka uprchlíků a ekonomických migrantů je mocným hybatelem veřejné diskuze. Přesto k němu většina českých politiků mlčí, anebo se na něm jen přiživuje. Určování tónu a směřování diskuze je tak vydáno na pospas islamofobům a populistům. Situace je o to horší, že stát v informování veřejnosti selhává a nedostatečně reflektuje mnohdy legitimní otázky a obavy české společnosti. Převládající alibistický postoj českých politiků, kteří proti rostoucí xenofobii a rasismu výrazněji nezasahují ani ve vlastních řadách, lapidárně shrnul článek na A2larm ve výroku „Ale vždyť my na tom vyhrajeme volby…“

Takový postoj je špatně, i kdybychom pominuli ohledy humanistické a občanské a podívali se na něj čistě pragmaticky. Pokud k tématu utilitárně přistupuje celé politické spektrum, ztrácí se jeho konkurenční výhoda. Přitom k fundované kritice v otázce islámu či špatného řešení problémů uprchlictví není nutno být automaticky islamofobem či mít fašizující tendence.  

Ruku na srdce: v bahnitém rybníčku české politiky zas taková expertní konkurence pro ty, kdo budou téma brát skutečně seriózně, není. Navíc pokud budeme řešit islám a uprchlictví kombinací populismu a amatérismu, stane se toto téma bez ohledu na jeho dlouhodobou relevanci krátkodechým a zájem o něj opadne, aniž by došlo k jeho vyřešení či pokleslo jeho reálné nebezpečí.

Politicky cenné zboží

Karta uprchlíků je dnes jedním z ideálních témat prakticky do jakýchkoliv voleb v ČR. Na komunální úrovni se řeší umístění uprchlických táborů, na národní například soužití s muslimy a na evropské pak kvóty na běžence. Pokud se jej ale mají politické strany smysluplně chopit, je nutné mít jak „technicky pojatý“ program, tak hodnotově podepřenou vizi. Na technické záležitosti je třeba mít odborníky zejména na migraci, asimilaci a integraci osob z jiných kultur a s tím spojené bezpečnostní otázky, jako jsou organizovaná kriminalita, terorismus a rasově motivované násilí.

ČR samozřejmě žádná apokalypsa nehrozí, nicméně občané mají silné obavy a politik dost dobře odpovědi na povahu a nuance islámské víry či úspěšnost jednotlivých evropských integračních modelů z vlastního prstu nezíská. České politické strany mívají v mezinárodních a bezpečnostních otázkách tradičně odpor k využívání znalostí expertů. Pokud s tím ale nezačnou, mohou se snadno stát obětí vlastního populismu.

Co se týče vize, demokratické politické strany by měly nastavovat a hlídat mantinely veřejné a vnitrostranické diskuze. Aktuální případy individuálních selhání už jsme zaznamenali. Požadavky směřující ke změně ústavního pořádku, narušení státní suverenity či porušování lidských nebo občanských práv jsou proto principiálně za hranou a zaslouží si odsoudit. Ochrana demokratických hodnot se nemůže realizovat oportunistickým mlčením či přiživováním se na celonárodní protiuprchlické hysterii. Výsledkem takového přístupu by totiž nebylo vítězství ve volbách a podíl na moci, ale společnost, v níž už žádné volby ani strany nebudou.

Jakou zvolit taktiku?

A na závěr pár slov k „taktice“, jíž by stálo za to téma islámu a migrace uchopit. Osvěta a spolupráce s organizacemi a institucemi, jež jsou s muslimy a uprchlíky v každodenním kontaktu, by zde vedení politických stran přišla vhod podobně jako již zmíněné využití znalostí expertů. Objevují se i první záslužné vlašťovky českých politiků, kteří se do detenčních uprchlických center osobně vydávají. Závěry, ke kterým při svých návštěvách dojdou, mohou být sice v něčem zkratkovité a zjednodušující. Jedná se nicméně o první zárodky aspoň trochu smysluplné veřejné diskuze.

Obavy české veřejnosti jsou krom toho natolik četné a hluboké a veřejným prostorem v souvislosti s nimi koluje tolik fám a dezinformací, že není třeba mít obavu, že témata hodná vyjádření politikům „dojdou“. V oblasti řešení uprchlické krize lze kritizovat přístup českého státu, požadovat více veřejně dostupných čísel a faktů po státní moci nebo na místě uprchlických táborů adresovat skutečné obavy obyvatel. Vláda chystá informační kampaň, která by měla Čechy zbavit strachu z uprchlíků. Bude placena z daní nás všech a politické strany si na ní nepochybně najdou nedostatky, které budou hodny veřejné kritiky. Když budou chtít.

Je to jen o expertních znalostech a politické vůli. Na to, aby z jejich kombinace vznikl politický kapitál, není třeba chovat se jako xenofobní populisté nebo naopak před citlivými tématy po česku klopit zrak.


FacebookTwitterGoogle+LinkedInPrintFriendlyShare
Autor:
Témata: ,
Kategorie: Články