Růst bezpečnostních rizik zvedá i větší zájem o činnost zákonodárců, kteří se tomuto tématu ve své práci věnují; proto jsme se zaměřili po analýze činnosti obranného výboru i na Výbor pro bezpečnost. V létě 2011 se původní výbor pro obranu a bezpečnost rozdělil – hlavním argumentem tohoto kroku byla údajně rozsáhlá agenda, kterou musel řešit, jeho rozdělením mělo dojít k větší flexibilitě a efektivitě práce poslanců. V kuloárech se ovšem mluvilo o tom, že cílem bylo zajistit funkci pro předsedu Věcí veřejných Radka Johna, kterého P. Nečas odvolal z funkce ministra vnitra. Je otázkou, do jaké míry byla tato změna efektivní, především v současné době, kdy nelze bezpečnost chápat úzce resortně, ale je nutné ji vnímat komplexněji. Není náhodou, že někteří poslanci zaměření na bezpečnost jsou členy obou těchto výborů.
Výbor projednal klíčové bezpečnostní zákony
Bezpečnostní výbor v průběhu tohoto volebního období projednával řadu norem. Významným zákonem byl Zákon o kybernetické bezpečnosti, ČR se stala jednou z mála zemí, která takovýto zákon přijala. Zejména v současné době, kdy kybernetické útoky představují jednu z asymetrických hrozeb, se jedná o velmi důležitou právní normu. Uvidíme, jak se podaří naplnit jeho literu v praxi a do jaké míry pomůže při vytváření stabilního bezpečnostního prostředí.
Dalším důležitým zákonem byla novela Zákona o zpravodajských službách. Jedním z aspektů zákona je i zlepšení kontroly existujících služeb. Novela má sice řadu kritiků, kteří jí vytýkají, že kontrola práce tajných služeb je stále nedostatečná, ovšem podařilo se dále posunout kontrolní mechanismy (viz náš dřívější článek). Pod parlamentní kontrolou je nově i Úřad pro zahraniční styky a informace, u kterého takováto forma kontroly doposud chyběla. Významnou novinkou je vytvoření kontrolního orgánu, který by volila Poslanecká sněmovna a jehož členové by měli být vybíráni z řad bývalých soudců.
Nevýrazný předseda výboru
Aktivita jednotlivých poslanců je různá. Zajímavé je, že předseda výboru R. Váňa (ČSSD), stejně jako předseda partnerského Výboru pro obranu D. Kádner (Úsvit), nepatří k aktivním poslancům. Ve sněmovně vystupuje minimálně a zatím nepodal žádnou interpelaci. Podal ale 2 pozměňovací návrhy k zákonům, a to o Hasičském záchranném sboru ČR a o Azylu a pobytu cizinců na území ČR. Mezi velmi aktivní poslance za ČSSD patří poslanec Klučka, ať už se jedná o řeči ve sněmovně nebo interpelace. Jeho interpelace směřovaly zejména k problematice vězeňské služby (hospodaření) a k resortu obrany, oba resorty jsou v gesci hnutí ANO. Méně interpeloval ministra vnitra, což je logické, neboť tento resort je v gesci ČSSD. S. Huml, stejně jako R. Dolejš, patří mezi méně aktivní poslance. Zejména u S. Humla, jakožto bývalého policisty a velkého kritika poměrů u policie v době, kdy u ní působil, by se očekávala větší aktivita.
Mezi aktivní poslance z vládního hnutí ANO patří H. Válková, B. Schwarz a B. Chalupa, zejména pokud jde o vystoupení ve sněmovně. B. Chalupa a H. Válková také podali interpelace, jedna z nich se týkala fungování GIBS.
Mezi opozičními poslanci je nejaktivnější, stejně jako je tomu i ve Výboru pro obranu, J. Černochová z ODS. Její interpelace sice převážně směřují k resortu obrany, ale interpelovala také například ve věci bezpečnostních opatření ve věznicích nebo ve věci pochybného úkolování tajných služeb. Aktivní je také D. Korte z TOP 09, zejména v interpelacích. Komunističtí poslanci patří k těm méně aktivním.
Nutná větší spolupráce mezi Výborem pro bezpečnost a Výborem pro obranu
V současné složité bezpečnostní situaci, kdy se jednotlivé hrozby začínají reálně dotýkat i naší země, bude nutné vyvinout koordinované úsilí všech zainteresovaných subjektů. Do budoucna by bylo dobré, aby kroky Výboru pro obranu a Výboru pro bezpečnost byly více sladěny. Jednou z cest jsou společná pracovní jednání, a to nejenom na úrovni vedení výborů (uskutečnilo se 21. 10. 2015), ale všech členů obou výborů. Výbor pro bezpečnost, stejně jako Výbor pro obranu, by měl být zároveň nejenom garantem kontroly nad bezpečnostními složkami, ale měl by spoluvytvářet podmínky pro jejich efektivní fungování.
Celou analýzu činnosti výboru najdete na:
