Linka Brno – Mnichov, kterou s velkou slávou v listopadu otevřel hejtman Hašek a další místní politici, příliš netáhne. Jak dnes uvedla Česká televize, obsazenost této linky se počítá v jednotlivých cestujících. Když to porovnáme s velkolepými slovy, kterými pánové Hašek a Vokřál při jejím spouštění nešetřili, jde o jednoznačný neúspěch.
V minulosti se už opakovaně ukázalo, že naděje na vznik významného leteckého uzlu na jižní Moravě není velká. V konkurenci mezinárodních letišť v Bratislavě, Vídni a Praze se „Krajské mezinárodní letiště Brno-Tuřany“ prostě neprosadí.
Snahu o to, aby se toto letiště stalo užívaným a úspěšným zařízením, vyvíjí hejtman Hašek a brněnští politici soustavně. Už mnohé linky byly se slávou otevřeny, aby pak zas byly v tichosti uzavřeny – například do Milána, Říma, Petrohradu a dalších měst. Ročně letiště odbaví necelých 500 000 cestujících, což není mnoho.
Politici se ale ve své podpoře neomezili jen na slova. Kraj i město letišti poskytují finanční podporu, která mu má zajistit rozkvět. V průběhu let se rozměr darovaných peněz měnil, letos jde zhruba o 30 milionů z kraje a 15 milionů z města. Počet cestujících na nové mnichovské lince lze přitom spočítat na prstech; nabízí se otázka – platí se skutečně rozvoj regionu, nebo osobní prestiž zúčastněných? A nedaly by se tyto nemalé peníze užít lépe?
Všechno je jinak?
Bylo by ovšem příliš jednoduché hledat za okázalou podporou ne zcela úspěšného letiště pouze touhu po regionální prestiži a s tím spojené PR. Už od roku 2004 se datuje velmi problematická smlouva, kde kraj velmi výhodně pronajal areál a další pozemky firmě Letiště Brno, současnému provozovateli Tuřan.
Od té doby se město i kraj o „své“ letiště starají formou přímých i nepřímých dotací, které v součtu každoročně převyšují výnosy z pronájmu. Dokonce kraj vykoupil i další pozemky v okolí letiště, které pak provozovateli pronajal. Na nich pak vznikla i velká solární elektrárna, jejíž příjmy minimálně z 50 % jdou právě letišti. A nejde o malou částku, roční výnos přesahuje 300 milionů; kraj ani město z tohoto podnikání nezískávají ani korunu.
Pokaždé, když je veřejná správa podezřele vstřícná soukromému byznysu, lze mít oprávněné obavy o čistotu svědomí všech zúčastněných. Zvláště pokud je majitel letiště neznámý, firma má přes složitý řetěz mezinárodních vlastníků panamské akcie na doručitele. V čele stojí člen KDU-ČSL Jiří Filip, který byl v blízkém vztahu s bývalým hejtmanem Juránkem. Jeho nástupce, hejtman Hašek, vloni pateticky vyzýval k odtajnění vlastnické struktury, k čemuž dodnes nedošlo. Dotace mu ale posílá od roku 2008 často, ani letos nevynechal.
Z celého případu, o kterém média i neziskové organizace opakovaně informují, vyplývá několik věcí. Za prvé, že obyvatelé Brna či Jižní Moravy nemusí Praze závidět neuvěřitelné a krajně podezřelé kauzy; mají i ty své. Za druhé to znamená, že konkrétní případ regionálního patriotismu může být jen zástěrkou pro zcela univerzální ekonomické zájmy. A za třetí, že by lidé v blížících se krajských volbách měli pečlivě zvážit, komu svou důvěru svěří tentokrát.
