Česká republika zjevně nezvládá dočerpat evropské peníze, které nám z rozpočtu Evropské unie přicházejí. V technokraticky laděném rozhovoru pro ČT to sdělila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Neschopnost včas a efektivně rozdělit zbývající miliardy prokázala jak jednotlivá ministerstva, tak i některé kraje.
Ministryně Šlechtová už v minulosti proslula jako někdo, kdo si nebere velké ohledy v mediálních vystoupeních; toto je však jiný případ. V rozhovoru sdělila sice opatrně, ale jednoznačně, že na problémy opakovaně upozorňuje a že mnohdy řešení nepřichází. Hlavní problémy přitom mají ministerstva školství a dopravy a region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj).
Proč se peníze neutrácejí
Evropské peníze se rozdělují v tzv. rozpočtových obdobích, tento problém se týká let 2007-13. Zdroj i řešení problémů je ale širší: zatímco plánování fondů začalo už v roce 2005, jejich dočerpání je možné až do roku 2015. A právě blížící se konec roku znamená, že ČR může o značné peníze přijít. Podle zpráv NKÚ a MMR z jara tohoto roku je maximální možná ztráta okolo 80 – 85 miliard korun, realistický odhad neutracené částky je zhruba 40 – 50 miliard. Jde o peníze, které ČR utratit mohla, ale nestihla to.
Důvodů, proč je ČR nejméně efektivní ze všech zemí EU v čerpání dotací, je více. A stejně tak se dělí i politická odpovědnost těch, kteří tento problém způsobili. Prvním zdrojem potíží byl už samotný systém operačních programů – bylo jich moc a jejich podmínky nebyly sjednocené. Vinu nesou vlády ČSSD v období 2004-6, které dovolily, aby se evropské peníze rozdrobily mezi kraje a ministerstva.
Druhým problémem byla série skandálů po roce 2010 na úrovni krajů i ministerstev, zejména v ústeckém a karlovarském regionu. Absolutní chaos panoval i na ministerstvu školství pod vládou tehdejších VV v letech 2010-2012, kde se čerpání fondů EU prakticky zhroutilo. Za odhalování starších korupčních skandálů lze policejní i justiční orgány chválit, ani vládu pak nelze kritizovat. Naopak lze jasně poukázat na „nejlepšího ministr školství“ (alespoň podle názoru Václava Klause), který čerpání na MŠMT rozvrátil.
Ani v současnosti se to nelepší
Jako každá vládní politika, i čerpání eurofondů nabíralo zpoždění. Sobotkova vláda si proto dala za úkol zachránit co největší objem peněz; podle Karly Šlechtové to ovšem nefunguje. Navzdory sériím jejích urgencí a jednání na úrovni vlády se vše odsouvá na poslední chvíli. Ministryně ukazuje na své vládní kolegy a sděluje: nestíhají to.
Od nástupu vlády uplynuly již skoro dva roky, proto nelze vše svádět pouze na chyby vlád minulých. Právě čerpání evropských peněz, které si premiér průběžně pochvaluje (jak jsme komentovali zde), ale asi nakonec výkladní skříní vlády nebude. Ministryně Šlechtová si zaslouží uznání za to, že to veřejně říká; kolegové ji za to ovšem jistě nepoděkují.
Zároveň je zkušenost s tímto obdobím dobrou lekcí, jak propříště fondy EU řídit lépe. Jejich nové nastavení navrhla už Nečasova vláda, definitivně byly schváleny na počátku vlády této. Některé věci se rozhodně zlepšily, přesto stojí za to užívání evropských peněz pečlivě hlídat.
