Události okolo Řecka nabraly rychlý spád: jednání o dalším vývoji zkrachovalo, premiér Tsipras odmítl požadavky věřitelů. Namísto toho oznámil vyhlášení referenda, které dnes parlament schválil. Důsledky mohou být fatální, včetně kolapsu řecké ekonomiky a škod pro celou Unii. Nenajde-li se rychle nějaký operativní kompromis, je jediným legálním řešením celé krize odchod Řecka nejen od eura, ale přímo z EU.
Česká politická reprezentace reaguje málo, opatrně a jakoby nezaujatě. Zde ovšem nejde o problém pouze Řecka nebo eurozóny, je to hrozba pro celou Evropskou unii včetně nás. Zatím se k situaci z politiků vyjádřil pouze premiér Sobotka a předseda ODS Fiala, jinak nikdo.
Sobotka bez paměti
Dnes vyjádřený postoj B. Sobotky je jasný: jde o alibistické a nezodpovědné rozhodnutí, které předá „černého Petra“ z rukou vlády do rozhodnutí občanů. Má samozřejmě pravdu, v tomto případě je to očividné. Bylo by však dobré připomenout, že referendum jako nástroj na zbavení se zodpovědnosti za rozhodnutí není nic nového. Je nutné panu premiérovi připomenout, že to byl on a jeho strana, kdo chtěli v roce 2007 uspořádat referendum o americké radarové základně v Brdech.
Tváří v tvář dnešní politice Ruska je úsměvné si vzpomenout i na postoj L. Zaorálka i dalších sociálních demokratů. Rozpoutali vášně ohledně možné radarové základny, ale báli se převzít plnou zodpovědnost. Požadovali proto referendum, aby o základně rozhodli sami lidé. Když vláda referendum (z dobrých důvodů) nekonala, měli záminku hlasovat proti.
Referendum o bezpečnosti země je přitom stejně nepřijatelné, jako referendum o daních. Existují otázky, které nemohou být předmětem jednoduché otázky „ano-ne“ a cílem kampaní na billboardech. A stejně tak, jako Řekové nemohou v tuto chvíli posoudit v jedné otázce budoucnost země, nemohli to učinit Češi ani v roce 2007. Na to Bohuslav Sobotka raději zapomněl.
Referendum jako nástroj proti Euru.
Druhým vyjádřením je postoj předsedy ODS P. Fialy. Konstatoval, že euro je spíše součástí problému, ne jeho řešením. Problém v Řecku spojitost s eurem sice má, ale není jeho hlavním zdrojem – tím je politická nezodpovědnost několika předchozích vlád včetně té poslední. Proto lze dodat, že výrok je pravdivý, nicméně že není nejvhodnější čas tváří v tvář velké krizi házet vše na evropskou měnu. Touto obsesí společnou měnou se problém nevyřeší, ba ani voliče nevynese.
ODS referendum k euru chce. Formálně vzato jsme o jeho přijetí hlasovali již při vstupu do EU, nicméně strana má pravdu v tom, že podmínky se od té doby hodně změnily. Občanští demokraté jsou proti euru dlouhodobě, referendum má smysl právě proto, aby tento program při jejich eventuální vládní odpovědnosti legitimizovalo. S tímto postojem sice nesouhlasím, ale je dlouhodobě čitelný a nelze mu nic z výše uvedeného vytknout.
Hlas z ostatních stran stále slyšet není. Není správné, že se čeští politici vyjadřují kde k čemu, aby ve zlomových momentech mlčeli. Postoj, že počkáme, jak se situace vyvine, je velmi typický. Oplývá jím nejen značná část naší politické reprezentace, ale často i sama česká diplomacie. Česka se ovšem celá situace týká, jak jsme psali i zde. Vzhledem k tomu, že se zde hraje o další budoucnost EU, situaci s uprchlíky, geopolitický vliv Ruska a další zásadní otázky, bylo by dobré mít nějaký názor. A ještě lépe i nějakou zřetelnou pozici.
