Máme novou hlavu českého školství. Tedy – budeme mít, pokud se pan prezident lidově řečeno nešprajcne. Nic tomu ale nyní nenasvědčuje. Koho tedy můžeme čekat? Finální výběr byl prý ze dvou osobností: Uspěla K. Valachová, druhý byl S. Štech.
Bohužel ani jednoho z kandidátů neznám, nechci je proto hodnotit. Hodně sociálních demokratů (a nejen jich) se shodlo, že je to dobrá volba proto, že jde o ženu. Což vede k nekorektní otázce: opravdu byla vybrána kvůli nějaké kvótě? Ne proto, že je nejlepší?
Pro úplnost: premiér Sobotka konkrétní argumenty na Hradě uvedl, potud v pořádku. Reakce mnoha jeho kolegů ale dává živnou půdu pro obavu, že šlo o volbu na základě pohlaví. Byl-li Marcel Chládek vyhozen za útlak žen, je jeho nahrazení ženou nějaká forma politického odpustku? Nebo tím strana opravdu plní kvótu? Chtěl bych proto jen připomenout, že se hledal nejlepší politický manažer na řešení problémů školství, nešlo o soutěž v politické korektnosti. Snad nás nová ministryně přesvědčí, že se v tomto mýlím. Moc bych si to přál.
České školství zažívá tento příběh již potřetí. Vzpomeňme Danu Kuchtovou, kterou v Topolánkově vládě po nemastných výsledcích musel střídat O. Liška. Neradi, ale vybavme si „nejlepšího ministra školství“ Dobeše, kterého střídal P. Fiala. No a nyní známe osud M. Chládka. Lze to shrnout slovy: excentrika střídá profesionál.
Netuším, proč politické strany zvládají nominovat na toto klíčové místo pokaždé nějakou, vkusně řečeno, pestrou osobnost. Nešlo by to, pěkně prosím, už napoprvé?