Nejhorší ze všech registrů

11. 3. 2016 - 15:10

Datové_centrumPokud se někdo zpětně ohlédne za výsledky současné vlády, je bezesporu jedním z jejích hlavních symbolů i výsledků snaha o systematické pronikání státního dohledu do soukromí občanů, podnikatelů a firem. O EET, kontrolním hlášení, registru účtů či dalších opatřeních bylo již napsáno mnoho.

V mediálním stínu nekončící jízdy prezidenta Zemana napříč fakty a slušností (např. v kauze Peroutka) a ve stínu Babišova Čapího hnízda prošel Sněmovnou hladce a s velkou většinou pravděpodobně nejnebezpečnější ze všech registrů. Jde o tzv. „Národní registr hrazených zdravotních služeb“, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Navíc zákon slučuje mnoho dalších dílčích databází do „Národního zdravotního informačního systému“, k nimž tak bude snadnější přístup.

Jeho podstatou je, že se na jednom místě budou shromažďovat velmi konkrétní údaje o všech lékařských zákrocích a úkonech, které budou zároveň spojené s rodným číslem pacienta. K tomu se doplní i značné množství dalších informací velmi soukromého charakteru. Zkrácená citace zákona říká, co vše bez nutného souhlasu občana registr automaticky shromáždí: „Údaje sociodemografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru.

To znamená, že ke každému občanovi bude na jednom místě a v jedné databázi evidována jak každá návštěva u lékaře s popisem problému, tak i údaje, které se zdravím souvisejí jen nepřímo: rodinný stav, povolání, vzdělání, sociální situace a další fakta, která člověk lékaři sděluje. Už samotný fakt, že úředník ví, jaké nemoci či hospitalizace každý občan podstoupil, je nebezpečný. Pokud se spojí s dalšími údaji na jednom místě, zasahuje správce tohoto registru do soukromí občanů tak jako nikdo předtím.

Zneužití je otázka času

Ministerstvo zdravotnictví se brání tím, že přesně uvádí, komu smí či nesmí údaje vydat. Částečný přístup má mít policie a statistici, rovněž i další úřady. Problém se nalézá jinde: rozsah a podoba shromážděných údajů jsou natolik lákavé, že budou přitahovat zájem jak bezpečnostních složek, tak i osob mimo systém. Až jednoho dne v tichosti policie nebo tajné služby přístup k plnému registru získají, bude už pozdě. A čím více institucí bude mít přístup, tím je silnější obava ze zneužití.

Informace o důvěrných věcech, jakými jsou psychologické či psychiatrické problémy, potraty a umělé oplodnění, vážná onemocnění, drogové závislosti nebo například plastické operace, jsou prostě příliš lákavé. Tento registr obsahující diagnózy spojené s dalšími osobními informacemi bude pro každého zájemce o proniknutí do soukromí nejlákavější cestou.

Existuje-li dostatečný zájem a poptávka, lze odhadnout, že sebelepší ochrana nepomůže. Obavy plynou jak z institucionálního zneužití, vnějšího prolomení zabezpečení, nebo „jen“ z klasické korupce. Stát by neměl mít právo tolik citlivých údajů shromažďovat na jednom místě, pro statistické účely i pro lepší správu zdravotnictví by mu jich stačilo mnohem méně. Nyní bude platit to, že ministr zdravotnictví ví o každém občanovi víc, než ministři vnitra a financí dohromady.

Normu silou 140 hlasů protlačila vládní koalice opřená o nedemokratickou opozici, proti byla pouze ODS a TOP09; mimo parlament hlasitě bojovala i Pirátská strana, pro níž je soukromí politickou prioritou. Není tedy bohužel reálná šance, že by senát mohl situaci zvrátit. Malou naději nabízí ústavní soud, který už v minulosti jeden podobný registr zakázal. Nezbývá než doufat, že možnosti ústavní žaloby opozice využije.

Je smutné, že se veřejnost a média soustředí na vnější a vlastně banální kauzy, aby ve věci zásadní svou roli neplnila. Schválení zdravotního registru bude největším zásahem do osobního soukromí, jaký v ČR za mnoho posledních let proběhl. Je proto třeba si tento moment pamatovat.


FacebookTwitterGoogle+LinkedInPrintFriendlyShare