Pozoruhodnou akcí, která ovlivnila současné jednání Poslanecké sněmovny, byla sólová obstrukce Miroslava Kalouska ve věci hazardu. V této hře se ukázalo, jak dokáže jediný poslanec, pokud k tomu má odvahu a schopnosti, na hlavu porazit celou vládní koalici. I když si koalice svou porážku možná ještě plně neuvědomuje.
O co vlastně – při troše zjednodušení – šlo? Vláda chtěla už od roku 2016 zvýšit zdanění hazardu jako celku. Ministerstvo financí nestihlo předložit a vládou protlačit zákon včas, takže by zvýšené daně platily až za rok. Proto se koalice rozhodla, že pomocí poslaneckého návrhu celou věc urychlí. A to se do problému razantně vložil Miroslav Kalousek.
Prohlásil, že narychlo schválit návrh koaličního poslance není fér vůči mnoha jiným návrhům, které teprve na projednání čekají. Z pozice předsedy poslaneckého klubu pak dlouhými projevy Sněmovnu po několik dní blokoval. A dnes koalice kapitulovala: souhlasila s tím, že pošle vlastní návrh k ledu; Kalousek zase souhlasil, že nebude blokovat vládní text, který zajistí zdanění už pro rok 2016. Tedy naoko jde o smír a vzájemně výhodný kompromis.
Daně se zvyšovat nebudou
Je technicky neprokazatelné, že je Kalousek prodlouženou rukou hazardního byznysu (sám to razantně popírá), ale ze série indicií si tím může každý pečlivý pozorovatel české politiky být stoprocentně jistý. A tento bravurní výkon dlouhodobou jistotu pouze potvrzuje.
Ve chvíli, kdy se Miroslavu Kalouskovi podařilo poslaneckou novelu zlikvidovat, totiž zbývá jen následující vládní návrh trochu pozdržet. A tím se fakticky zajistí, že se daně na hazard pro příští rok zvedat nebudou. Osudové zdržení nemusí nutně zařídit přímo on, hazardní lobby má k dispozici i jiné nástroje. Výsledkem je ale fakt, že se zdanění velmi pravděpodobně nezvýší. A pokud náhodou ano, rozhodně ne včas.
Promarněný talent
M. Kalousek se brzy stane i oficiálním předsedou TOP09. Strana, kterou vybudoval a fakticky ji už vede, se ale potýká s poklesem důvěry a neví, jak se vypořádat s odchodem Karla Schwarzenberga z předsednického křesla. Pokud alespoň část voličů poslední Kalouskův hazardní veletoč zaznamenala, na důvěře to straně rozhodně nepřidá.
Je velmi smutné, že tento očividně nejtalentovanější hráč na české politické scéně nevěnuje své schopnosti ani státnickým činům, ani pevnému prosazování politického postoje. Miroslav Kalousek svůj velký um tak věnuje pouze uchování vlastní politické existence. Je to sice přirozené, ale zároveň je to nesmírná škoda.
