Ministryně Marksová se vyznamenala. Do médií pronikla zpráva, že si pro podporu jakési dílčí aktivity chtěl její úřad najmout PR agenturu za 500.000,-, jejímž cílem bylo ovlivnit veřejnoprávní média a zajistit ministryni a jejímu projektu slávu. Řešit ostudu na resortu práce v den Svátku práce je symptomatické.
Nad událostí je možné buď zvednout důrazně oči v sloup a věnovat se jiným věcem, nebo lze – a to považuji za vhodnější – položit si několik dalších otázek.
Především je zásadní se zeptat, proč resort utrácí peníze za něco, co má mít na starosti (jistě nemalý) tým paní ministryně přímo na úřadě. Určitě je obklopena houfem lidí na tiskovém odboru, spoustou poradců a tajemníků. Má je tam proto, aby pracovali. Proč dělá outsourcing a bere si další posily zvenku? Organizovat ministrovi slávu a mediální pozornost za státní peníze je vždy diskutabilní. Dělají to všichni, ti talentovanější navíc za evropské peníze (M. Jurečka). Je smutné, že tým paní ministryně nejen neumí PR dělat sám, ale ani neumí takovou zakázku pořádně vypsat. A pak utajit, dodávám.
Podíval jsem se proto, jak loni MPSV pracovalo s externisty. Na monitoru státní poklady lze snadno zjistit, že loni na poradce a konzultanty vydala paní Marksová nezanedbatelných 61 milionů. Dost peněz za něco, co by měli dělat její úředníci sami. Vzhledem k tomu, že jich paní ministryně má na povel přesně 20 255, mohla by tam někoho šikovného najít.
Příběh má ale happy end. Paní ministryně je díky celé cause v médiích, o jejích aktivitách se ví a nestálo to nikoho ani korunu. Zbývá si popřát pěkný první máj.
