Ministryně Šlechtová včera odhalila nový aspekt své osobnosti: tzv. „vlastenectví“. Projevilo se prohlášením na sociální síti Facebook, kde ministryně sdílela své názory a plány v oblasti církevních restitucí. Konkrétně prohlásila, že jako vlastenka nemůže dopustit, aby některé budovy v areálu Pražského hradu připadly římskokatolické církvi. A že připraví samostatný zákon, který věc vyřeší.
Restituce byly tématem už od roku 1990. Sociálně demokratičtí ministři Dostál a Jandák proces přípravy k restitucím započali, Nečasova vláda pak (mnohými kritizovaný) zákon prosadila. V areálu Pražského hradu by se týkaly mnoha budov. Kardinál Duka a prezident Zeman uzavřeli v červnu roku 2015 dohodu, že katolické církvi budou vydány jen Jiřský klášter a budova Nového proboštství. Ostatních budov se církev vzdá; navíc se zavázala notně zdevastované budovy do pěti let opravit.
Ministryně s tímto nesouhlasí, doslova uvedla: „Myslím si, že Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol nás, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoliv budovy na Hradě měly být vráceny církvi. Jsem přesvědčena, že budovy Pražského hradu by neměly být církvi vráceny a měly by zůstat ve vlastnictví našeho státu“. Odmyslíme-li si podivuhodnou stylistiku (text byl psán pro FB), zůstává otázka, co chce stát s proboštstvím a klášterem dělat? Sídlo prezidentů má podle ní patřit pouze státu. Je zajímavé, že za prezidenta Masaryka to možné bylo, ona jako „vlastenec“ (není lépe říkat „vlastenka“?) s tím ovšem nesouhlasí. Z toho lze odvodit, že Masaryk zřejmě nebyl dostatečný vlastenec.
Pro upřesnění: klášter Sv. Jiří je církevní institucí už od roku 921, o jeho zkázu se pokoušeli pouze husité a komunisté. Jinak na Hradě fungoval po celou dobu existence českého státu. I tzv. Nové proboštství bylo po roce 1877 vybudováno jako sídlo církevní instituce. Předtím na stejném místě sídlila např. i abatyše Jiřského kláštera.
Nad nápadem paní ministryně je možné se usmát: chce církvi odpírat klášter a dvě budovy, které pro ni byly přímo postaveny. Jde daleko za hranici toho, co s D. Dukou dojednal M. Zeman. Je možné, že po nedávné Zemanově kritice špatného čerpání eurofondů se touží panu prezidentovi více vlichotit. Druhou alternativou je spekulace, že paní ministryně intenzívně hledá nějaké téma, na kterém se může lépe zviditelnit.
Bohužel nám o sobě zatím dává jinou zprávu: jde o pokus podbízet se nízkým proticírkevním politickým proudům kombinovaný s nekompetentními argumenty. Karla Šlechtová obecně patří spíše mezi ty výkonnější a úspěšnější členy vlády. Nezbývá než jí doporučit, aby se propříště věnovala „nudné“ problematice svého resortu a podobné plány na sociálních sítích raději nespřádala.
