V posledních dnech zaměstnával vládu i média bizarní spor: jak přeložit slovo „Česko“ do 6 oficiálních jazyků OSN. Jsme zřejmě šťastnou zemí, když nejvyšší ústavní funkcionáři mohou nahrazovat překladatele. Dobře, onen spor ležel někde jinde – na neformální poradu na Hradě nepozvali ministryni Šlechtovou, která má část vnější propagace naší země na starosti. A v tom byl problém.
Karla Šlechtová se o celé věci dozvěděla z novin, což ji rozhodně na náladě nepřidalo. Obratem obvinila autory názvu “Czechia”, že tím ohrozí čerpání eurodotací již utracených na propagaci naší země pod názvem “Czech Republic”. Příběh má happy end – dnes na vládě paní ministryni řekli, že jde jen o oficiální překlad našeho jednoslovného názvu, ne o novou formu vnější prezentace státu. A mohl by být konec.
Přesto si můžeme odnést několik zajímavých poučení. Za prvé: jsme svědky bídné komunikace a koordinace mezi členy vlády. To nemohou dělat svou práci trochu pořádněji? Proč na jednání Šlechtová nebyla? I když prý šlo o banální překladatelský krok, zahraniční média ho zpracovala; to nešlo předvídat? A když už se někdo (tedy K. Šlechtová) něco doslechne z druhé ruky, měla by si to napřed ověřit. Je z hnutí ANO, takže by o povaze našich médií mohla mít lepší představu.
Za druhé: sama reakce paní ministryně byla vpravdě jedinečná – kombinovala moravsko-slezský zemský patriotismus s úřední zatvrzelostí. Czechia ji pobuřuje; jedné miliardy utracené na propagaci nelitovala, jen ji „chtěla po vládě zpátky“. Momenty jako tento nám poodhalují, v jakých myšlenkových schématech se naši čelní představitelé pohybují.
A za třetí vážněji: prezident s premiérem a ministrem zahraničí zjevně umí mluvit o různých věcech. Když se domluvili na tomto, nemohli by se propříště domluvit na něčem pořádném? Třeba na tom, aby prezident netvrdil, že jsme „podléhali vlivu USA a EU“? Nebo ho přesvědčit, aby se v jemném předivu spojeneckých závazků a ekonomických i politických zájmů nechoval jako neřízená střela?
Takže celá věc nebyla tak povrchní, jak se na první pohled zdálo. Ukazuje voličům to, jak jejich reprezentanti fungují. Ale naštěstí to navenek moc škody neudělalo.
