Lidský rozměr

21. 9. 2015 - 08:22

Zeman_zaoralekO roli hodnot demokracie a lidských práv v české zahraniční politice se vede dlouhá debata. Její poslední kolo se odehrálo během letošní konference Fórum 2000, kde se na doprovodné akci sešli zástupci hlavních politických stran. Bylo smutné, že i když bylo postupně pozváno pět zástupců ČSSD, aby hlavní vládní stranu reprezentovali, nepřišel nikdo.

Zajímavá byla shoda, které mezi zástupci vládních stran (europoslanci Teličkou a Svobodou) a předsedy opozičních pravicových stran (Schwarzenbergem a Fialou) panovala. Jak popisuje například článek v LN, neexistuje podle účastníků zásadní rozpor mezi prosazováním lidských práv na straně jedné a byznysem s problematickými zeměmi na straně druhé. Na nepřítomného reprezentanta ČSSD padlo několik zásadních otázek, které zůstaly nezodpovězeny. České souvislosti se proto obrátily prostřednictvím tiskového oddělení MZV na ministra Zaorálka, aby se jeho úřad k hlavním bodům vyjádřil.

Bereme koncepce vážně?

Prvním problémem byla Koncepce české zahraniční politiky, která mimo jiné potvrzuje dlouholetý důraz české diplomacie na obhajobu lidských práv ve světě. K mnoha obecným formulacím a zejména pak ke statičnosti textu se rezervovaně vyjádřili kromě opozice i oba vládní europoslanci. Navíc problémem podle nich není jen text samotný, ale zejména vůle jej v praxi naplňovat. Podle vyjádření MZV se však koncepce naplňuje a budou připraveny i další dokumenty pro rozvojovou spolupráci, podporu lidských práv a další oblasti.

Tento dokument, který schválila vláda v červenci letošního roku, je však problematický zejména při pohledu na zahraničně politické vystupování prezidenta republiky. ČS se proto zeptaly, jak se podle MZV koncepce vztahuje i na něj. „Koncepce zahraniční politiky byla s prezidentem konzultována. Lze tedy předpokládat, že se s její lidskoprávní dimenzí ztotožnil. Koncepce však byla schválena jako vládní dokument. Prezident je vázán koncepcí do stejné míry, do jaké je vázán politikou vlády, která určuje zahraniční politiku“, uvedlo k tomu MZV.

Cesty s otazníkem

Působení prezidenta v oblasti zahraniční politiky je nejkontroverznější během jeho zahraničních cest. Výběr zemí, do kterých jezdí, je podle diskutujících z hlediska lidských práv ještě problematičtější, než volba priorit jeho předchůdce Klause. Při výběru jednotlivých cest i při agendě, kterou v daných zemích má, se však zjevně řídí cíli poněkud odlišnými a přesvědčení ministerstva zahraničí o tom, že dokument respektuje, se stává spíše zbožným přáním.

ČS se proto ptaly, jak se soulad v konání prezidenta a vlády zajistí. MZV k tomu uvádí: „Vláda a ministr pravidelně konzultují s prezidentem zahraniční politiku. Na těchto schůzkách dochází ke slaďování jejich postojů. Lze tedy vycházet z toho, že lidskoprávní dimenze tak, jak je zachycena v koncepci, bude předmětem těchto schůzek.

Debata_LPOtazníky však nevisí jen nad prezidentem republiky. Zatímco byl v Číně na vojenské přehlídce, proběhla první oficiální cesta ministra Zaorálka do Teheránu. Europoslanec Telička položil řečnickou otázku, zda se ministr při této příležitosti bude vlastní koncepcí inspirovat a citlivá témata zmíní. MZV k tomu dodalo: „Otázka lidských práv nebyla při návštěvě Iránu diskutována vzhledem k tomu, že lidsko-právní dialog se podle vyjádření VP Mogheriniové chystá zahájit přímo EU.

Jak bude ČR pomáhat?

V reakci na uprchlickou krizi vyzvala ODS vládu, aby výrazně navýšila rozvojovou pomoc a další instrumenty, které mohou prospět v krizových oblastech. Rozvojová pomoc představuje pouze zhruba 0,11 % HDP, ačkoliv mezinárodní deklarace a i národní strategie předpokládají pro rok 2015 údaj třikrát vyšší. ČS proto položily otázku, jak chce ČR v rozpočtu na rok 2016 tyto výdaje navýšit. MZV k tomu uvádí:

Zahraniční rozvojová pomoc ČR prozatím zůstává na setrvalé úrovni, nicméně deklarace premiérů V4 k migraci obsahuje záměr jejího navyšování. ČR také řeší možnosti většího zohlednění migračních potřeb v aktuálních prioritních zemích a zejména nástroje na podporu legální migrace, například byl vytvořen nový stipendijní program pro syrské uprchlíky v Jordánsku.

Rozvojová pomoc ovšem není přímo a primárně migračním nástrojem. MV ČR vytvořilo nové programy, zejména program na pomoc uprchlíkům v důsledku velkých konfliktů či katastrof s roční dotací 100 milionů Kč, nebo byly posíleny ty stávající. Jedná se například o program MEDEVAC, kde byl navýšen rozpočet z původních jednotek milionů až na 50 milionů Kč ročně.

Co na to říci?

Všechny uvedené problémy mají jeden společný jmenovatel – je jím nedostatek odvahy a odhodlání. Vláda (a zejména ministr zahraničí spolu s premiérem) očividně nechtějí riskovat střet s prezidentem republiky. I když jde o to, aby byly dodržovány vlastní koncepční materiály. Nezbývá než litovat, že zahraniční politika za to vládě jednoduše nestojí.

Stejně tak je otázka odvahy a odhodlání důležitá pro minimální nárůst výdajů na pomoc do zahraničí. Pokud jde o navyšování počtu úředníků a platů, je rozpočet na příští rok velkorysý. Vládní výdaje na příští rok vzrostou o více než 70 miliard korun. Vládě už zbývají pouze dva roky; přesto se v této astronomické sumě nenajdou pro další rok zdroje na to, abychom v například v zemích generujících masivní migraci více pomohli.

Naše země není tak malá na to, aby se jí nečitelnost, pasivita a prázdné deklarace vyplácely.

 


FacebookTwitterGoogle+LinkedInPrintFriendlyShare