Příběh prověrky šéfa Kanceláře prezidenta republiky zná asi každý. Vratislav Mynář je osobou natolik kontroverzní, že by údiv vzbudilo spíše to, kdyby prověrku dostal. Nejde jen o jeho majetkové poměry, hlavní potíží jsou jeho vazby na další krajně rizikové osoby v čele s šéfem firmy Lukoil Aviation Czech Martinem Nejedlým. Nezbývá než ocenit, že se Národní bezpečnostní úřad majestátu prezidentské kanceláře nepodrobil.
Odmítnutí prověrku udělit jasně říká: Vratislav Mynář je nedůvěryhodný. Samo nekonečné odkládání podání žádosti a následné zdlouhavé tahanice jasně naznačovaly, jak celý proces dopadne. Bude-li Mynář další právní kroky dělat tak rychle, jako postupoval doposud, může se v čele KPR udržet ještě hodně dlouho.
Fakt, že Mynář nemá právo přístupu k citlivým informacím, je samozřejmě problém. Realita je ale pravděpodobně mnohem horší. Při průběžném pozorování reality současného Hradu lze předpokládat, že Mynářovi podřízení sotva našli odvahu mu přístup k tajným materiálům odepřít. Praxe ve vyšších úřadech už je taková: formálně kancléř přístup nemá, prakticky se ale dozví vše, co vědět chce.
Skutečné bezpečnostní riziko ale nepředstavuje kancléř; problém leží o patro výš. Dne 4. září vydala BIS varování před zvýšenou aktivitou čínské rozvědky v ČR. A den poté proběhla zpráva, že poradcem Miloše Zemana je i Jie Ťien-ming, předseda představenstva skupiny CEFC. Jde sice spíše o funkci čestnou, nicméně to čínskému vlivu otevírá dveře dokořán mnoha směry. Ve spojení s ruskými vazbami Martina Nejedlého je tak zřejmé, že Hrad je z bezpečnostního hlediska vysloveně rizikovým místem.
Prezident jako ústavní činitel žádnou prověrku nepotřebuje. Kdyby však o ni Miloš Zeman nyní požádal, je více než zřejmé, jak by to dopadlo. Pro širší veřejnost to ovšem téma není: podle dnešních průzkumů důvěra občanů v prezidenta opět roste. Je pozoruhodné, kolik energie dokáží lidé věnovat mnohdy iracionálním obavám z uprchlíků a volat policii na kominíky a fotbalisty – aby zároveň neviděli, kde se reálná bezpečnostní hrozba nalézá.
